Bídníci

Velkoryse pojatá adaptace Bídníků (společnost Pathé tento román převáděla na filmové plátno od roku 1912 téměř pravidelně) R. Bernarda nechává své další následovnice v hlubokém stínu, počínaje robustním hereckým výkonem H. Baura v roli Jeana Valjeana, přes zachování všech důležitých postav včetně jejich vzájemných vztahů až po bravurní inscenování počátku revolučních událostí roku 1832 (na barikádách to pak už místy vypadá trochu strnule). Škoda, že tyto sekvence nestudoval O. Vávra, než se o něco podobného pokusil s chabým výsledkem ve finále své Filosofské historie. Jediným rušivějším momentem je přehrávání představitelky šestnáctileté Cosetty, zato holčička, která ji hraje jako osmiletou, vám možná vyrve slzu z oka. (03.05.2009)

Už je to více než 10 let, co jsem přečetl fantastickou knihu a s podivem teprve nyní jsem si našel čas shlédnout první adaptaci. Dle počtu hodnocení je evidentně ve stínu slavnějích verzí. Já toho ale moc vytknout nemůžu. Stopáž je vražedná a možná dost lidí odradí, ale uteče to rychleji, než se zdá. Film nemá žádné závratné tempo, ale rozhodně se nedá říct, že se vleče. Pořád se něco děje, všechny fragmenty do sebe krásně zapadají. Ono také zfilmovat rozsáhlý román bez vynechání důležitých pasáží je kumšt. Hercům logicky vévodí výborní představitelé Valjeana a Javerta. Momenty, kdy jsou oba na scéně, jsou vrcholné pasáže filmu. Jejich vztah neskutečně graduje, až k pro někoho možná překvapivému konci. Až se dostanu k jiným adaptací, pokusím se o porovnání. Za tuto verzi silné čtyři. (25.07.2011)

Naprosto nechápu, jak je možné, že se mezi tak skvělou a výborně hrající partu vloudily představitelky Fantiny a dospělé Cosetty. Obě měly velmi chudobný herecký rejstřík a v něm dvě polohy, afekt a ještě větší afekt. Obě děti, jak Cosette tak Gavroche, byly velmi dobré. Škoda, že se ty dvě čůzy od nich něco nepřiučily. Výborná byla i Demazis coby Eponina, z mírně nudného Vanelova Javerta se postupně vyklubal jeden z nejodpornějších Javertů světové kinematografie. Ocenění si zaslouží hudba i kamera. Nejblíže tomuto zpracování má Hosseinovo z roku 1982, akcentuje stejné detaily, hodně se věnuje bitvě na barikádě a vše soustředí na hlavního hrdinu. Musím konstatovat, že i v tomto případě je to velice dobře. Baur byl opravdu vynikající a svým výkonem setřel i pachuť z omylu při výběru představitelek dvou hlavních ženských postav. S každým novým jménem Jeana Valjeana byl před kamerou nový Baur, Baur velmi silný v kramflecích a ovládající celou scénu. (21.01.2015)

Jakožto divák nezasvěcen do knižní předlohy, ty tendence tu ale párkrát byli, a jelikož to byla první verze Hugova románu Bídníci převedená do filmové podoby kterou jsem měl tu čest shlédnout, nemám tudíž s čím srovnávat, což je možná dobře. Teď už ale k hodnocení: Je až neuvěřitelné jak působivý tento snímek je, těměř pět hodin dlouhý přesto vůbec nenudí (tedy kromě třetí části kde se bojuje, tam je to už trochu moc zdlouhavé ), už jen za to si zasluhuje absolutorium, film který ve Vás míchá pocity radosti, smutku, napětí, dobrodružství, romantiky a všeho dalšího co si jen vzpomenete. Velikou přednosti filmu jsou také herecké výkony všech zůčastněných, krásná hudba na pozadí dramatických pasáží a samozřejmě také krásný jazyk jakým francouzština jistě je. 90%. (28.01.2010)

Úžasné spracovanie knihy, ktorú som vždy chcel prečítať, ale kvôli hrúbke som sa k nej nikdy nedostal (raz to možno napravím), ba by som povedal, že najlepšie. No ale k filmu - bol to excelentný herecký koncert za ktorý by dnes hlavný predstaviteľ dostal zrejme Oskara. Mnoho vecí vás vo filme dojme už len tým, že sa dejú a ďalšie už príde samo. Vďaka Levným Knihám sa fakt človek dostane k úžasným skvostom svetovej filmografie. (10.05.2010)