Bandité v Miláně

De facto hraný dokument o vzestupu i pádu jedné lupičské bandy, který co do zmapování nezapomíná ani na jejich rodiny a potenciální oběti. Kromě excelentně psychopatického Volontého nemá žádný z herců příliš prostoru k vyniknutí a celý děj probíhá jasně a přímočaře, ale i tak se jedná o pozoruhodnou podívanou, která má co říct i dnes. 75%. (20.08.2016)

Relatívne málo známa krimidráma z konca šesťdesiatych rokov, nakrútená čiastočne ako dokumentárna rekonštrukcia skutočných udalostí, je zaujímavá nielen výborne stvárnenou úlohou vodcu skupiny (Gian Maria Volonte), ale aj odlišnosťami od súčasných gangsteriek a kriminálok, v ktorých čo strela, to zásah a náhodným obetiam sa kamera venuje iba dobu, počas ktorej padajú k zemi. Tie občianska statočnosť, oznamovanie podozrivých a sklon k lynčovaniu už prakticky vymizli. Dnes by namiesto toho sa väčšina snažila zaznamenať si udalosti na svoje mobily. Film mal pomerne dosť hluchých miest, komisár bol trápnou postavičkou a označovanie krvácajúcich syntetickou farbou už dnes pôsobí rovnako rušivo, ako nedepilované podpazušie. (24.04.2016)

Talianska mafiánka, ktorá je niekde míle za americkými (v podstate tiež talianskymi) gangsterkami a v Európe zaostáva tento kúsok už aj za nejakými Francúzmi. Ide o skutočnú udalosť, ale miestami to vyznieva ako paródia. Mafiáni sa kryjú nejakými šatkami, čo si asi zakúpili na trhu od starých báb, prestrelky na úrovni našich hokejistov- nikdy netrafia. (30.06.2018)

Už úvodní cca čtvrthodinová pasáž je plná nápadů a dynamická - flashforward konce lupičské bandy je nám předložen jako flashback vzpomínajícího vypravěče/ detektiva, který zároveň formou interview podá obecné informace o růstu zločnnosti v Miláně (např. filmově zajímavou formou myšlených rekonstrukcí typologický případů, jež detektiv jen komentuje voice-overem, které nakonec doplní skutečná rekonstrukce, na níž je osobně přítomen). Do tohoto rychle se míhajícího úvodu jsou vkládány ony flashbacky (vlastně flashforwardy), díky sledování paniky Miláňanů divák zprvu netuší, jakou linii příběhu bude sledovat, až nakonec vykrystalizuje hlavní příběhová osa. Ta je již vyprávěna konvenčně a je zajímavé (ať již to považujete za klad či zápor), že v závěru se k dokumentárnímu stylu vůbec nenavrátíme. Dino De Laurentiis vždy uměl sehnat a zde také sehnal dostatek peněz, takže davové a akční scény rozhodně nedělají ostudu, naopak. (17.10.2014)

Zklámání a to veliké, začnu od konce a potvrdím, že ten je parádní a po zádech mi přeběhl mráz, ale kdybych tušil, že taková scéna bude jenom na konci, na film bych se vůbec nedíval. Zbytek je totiž dost ukecané krimi, které je obohaceno o dokumentární – retrospektivní pohledy s vypravěčem. V podstatě je tu jen pár vloupaček do bank, několik mrtvých a svým způsobem to jisté krutý film je, neboť umírají především nevinní lidé, tentokrát mne to ale nechalo naprosto chladným. (09.04.2011)