Anatomie skandálu

Soudní drama, které skvěle ilustruje to, proč se znásilnění u soudu tak strašně špatně prokazuje. Obzvlášť, jestli žena nejde na policii hned poté. Zde je totiž kauza vystavěna na tvrzení proti tvrzení. Interpretace stejných událostí dvěma různými lidmi, kteří si mohou situaci upravit k prospěchu svému. To, že na tom oběť v 99% vždycky tratí je, bohužel, už vedlejší. Působivá mi přišla i argumentace obhajoby, která pečlivě vystavěla vzorec chování v neprospěch Olivie. A i když se v soudní síni Michelle Dockery snaží hezky, ta psychologicky nejzajímavější část příběhu se odehrává v hlavě Sienny Miller. Přesvědčivě ztvárňuje nevděčnou roli politikovy manželky, na jejíhož muže se valí skandály, a ona mu musí být oporou anebo mu pohřbí kariéru. Zároveň ale skvěle ukazuje, jak jsou zamilovaní lidé schopni přehlížet nedostatky svého protějšku. Její až umanutá touha po pravdě mi přišla působivá. Rupert Friend je jako do sebe zahleděný politik naprosto přesvědčivý a snadno se dá chápat, proč je jeho postava tak populární a úspěšná. Jako negativum vnímám celou dějovou linku kolem Kate a oxfordskou minulost ústřední trojice. Osobně jsem si velmi přála, aby se nakonec ukázalo, že James Whitehouse je jenom pouhý slaboch a oportunista. (23.04.2022)

[77%] Ale jo, náhodně jsem si tuto šestidílnou sérii pustil a během dvou dní jsem jí dokoukal. Bavilo mě to od začátku do konce. Kdo má rád soudní procesy a dlouhé křížové výslechy, tak budu spokojen. Téma jako takové je dost ohrané, ale bylo to natočeno záživným způsobem, takže jsem se vůbec nenudil. I to mělo k dobré atmosféře i solidní hudbu. Postavy mě bavily (zaujala mě žena toho ministra), která si zpočátku z té jeho nevěry moc velkou hlavu nedělala. I ty flashbacky byly solidní, takové temné. Poslední šestá epizoda mě trochu zklamala. Ne, že by tam bylo něco zásadně špatně, jen to nemělo takový náboj a pointa byla taková přímočará. Ale celou mini sérii to nepodráží, takže jsem rád, že jsem to mohl vidět. (01.05.2022)

Obsahuje drobné SPOILERY. Dobrá atmosféra, které asi dosti pomáhá zasazení do věčně propršeného, pošmourného Londýna, i to, že se příběh částečně odehrává v atraktivním soudním prostředí. Herecké výkony také velice dobré, uvěřitelné (asi nejvíce mě zaujala Sienna Miller jako Sophie; líbilo se mi ale třeba i ztvárnění žalobkyně Kate Michelle Dockery). Docela se mi líbilo i to, jak si tvůrci pohráli s přechody mezi časovými rovinami (pokud se někdo vracel ve vzpomínkách do minulosti, u výslechů před soudem atp.), připadalo mi to vcelku originální (i když chápu, že na někoho to mohlo působit jako moc okatá hra čistě jen na efekt). Minisérie by mohla být vcelku zajímavým příspěvkem do debat o podobách znásilnění, hezky ukazuje, jak mohou tentýž akt vnímat různí lidé různě (macho muž zvyklý na úspěch a nezvyklý na odmítnutí x žena, násilník x oběť). Ač já bych byla, pokud by se věci odehrály tak, jak nám bylo prezentováno, na straně obětí, chápu, že takovýto případ pro mnohé nemusí vyznívat úplně jednoznačně a Rupertu Friendovi-Jamesovi jsem věřila, že si fakt myslí, že neudělal nic tak špatného. Zajímavé je také sledovat anatomii vztahu Sophie a Jamese, kdy se postupně otřásají zdánlivě pevné základy, na nichž je svazek postaven, kdy můžeme sledovat a (ne)chápat, co vše je Sophie Jamesovi ještě ochotná odpustit, jak oba celou věc prožívají... Velkým a asi neodpustitelným mínusem série je ale vývoj postavy Kate, resp. postupné odhalení její minulosti a to, jak je to propojeno s aktuálními událostmi. To je něco tak blbého a těžko uvěřitelného, že to svět neviděl, a celý počin to sráží opravdu hodně,  hodně dolů. A ten úplný závěr a postupy Sophie (i když chápu, že pohár trpělivosti asi přetekl) mi taky připadají dosti nereálné... Celkově za mě nakonec taková průměrná záležitost za 60 %. (19.04.2022)

přál sem si aby se z Anatomie sandálu nevyklubala jen další zbytečná série plná klišé,leč nestalo se. Ministr Britské vlády je obviněn ze znásilnění frajerky se kterou předtím x měsíců podváděl svojí ženu a divák víc jak 4 hodiny sleduje jestli tak tak bylo a nebo ne a zda je pan Bílýdům zmetek, poloviční zmetek a nebo klaďas. Čistě teoreticky to mohl být dobrý film,ale na sérii (jakkoliv celkem krátkou) je tu dost hluchých míst a nebýt Friendova charismatu, díky kterému jsem si přál aby zmetek nebyl bych to nejspíš dokoukával jen s velkým sebezapřením. Přitom scény od soudy nejsou špatné a fanoušky soudních dramat by mohly potěšit.Co nepotěší určitě jsou rádoby originální hrátky s kamerou, která se různě točí, obraz se rozmazává (asi jakože matné vzpomínky) atd, což není originální ani cool, ale jen otravné...60% (18.04.2022)

Anatomie vykostěného thrilleru... Právě serióznost tématu, a zejména skutečnost, že se Anatomie skandálu viditelně bere velmi vážně, znemožňují minisérii stát se béčkovým oddechovým thrillerem. Na Olivii, tedy potenciální oběť, se navíc v úvodu stěží dostane a minimálně v první epizodě je její hlas oslyšen (abychom se dotkli písně Naomi Scott z hraného Aladina). eště v době, kdy je skandál omezen na pouhé cizoložství, vystoupí James s projevem k voličům, kde se odvolává na frázi „not ok“, jíž používá při kárání svých dětí. Ano, není to ok, aby Netflix opakovaně plýtval hvězdnými herci a používal je jako fíkové listy dramaturgicky nedomrlé tvorby. Zachce-li se vám skandálu z britské vyšší společnosti, sáhněte po Skandálu po anglicku. A o sexuálním násilí pojednává v hloubkách, o nichž se Anatomii skandálu ani nesnilo, minisérie I May Destroy You. Zato David E. Kelley by se měl držet od soudních síní dál. Ostatně právničiny sám zanechal, tak by měl u tohoto rozhodnutí setrvat. (29.05.2024)