VOD (1)
Epizody(6)
-
Nikdy mi nešlo být nejlepší z nejlepších, a tak jsem se rozhodl být nejlepší z nejhorších (E01)
-
Všechno automaticky dělám přesně naopak než ostatní (E02)
-
Jsem pro ně tak trochu Pippi dlouhá punčocha a Al Capone v jednom (E03)
-
A párty může začít! (E04)
-
Proč bych chodil do práce? Na takový kraviny nemám čas a navíc bych kvůli tomu přišel o spoustu zábavy (E05)
-
Přečetl jsem všechny knížky, co kdy kdo napsal, a ještě pár dalších (E06)
Obsahy(1)
Neuvěřitelný příběh Clarka Olofssona – nejznámějšího švédského gangstera, jehož nechvalně proslulé zločiny daly vzniknout pojmu „Stockholmský syndrom“. (Netflix)
Videa (2)
Recenze (41)
Místy jsem se bál, že z toho dostanu epileptický záchvat ... vydržel jsem dva díly ... pak už mi začal fakt lízt na nervy, protože byl blbej, blbej jak poleno ... byl jen mladej a měl štěstí na holky, ženský a ... a hlavně měl štestí že ho hned neodpráskli ... tehdy byla fakt jiná doba ... a fakt se s nim hodně srali ... vůbec mi to nepřišlo jako podle skutečného příběhu nějakého zmrda ... a asi to mělo být vtipné ... pro mě, bohužel, nebylo ... ()
Mám to rozkoukaný, ale nestačim se divit. Musím konstatovat, jako pravověrný švédofil, že tady že Švédska dělaj pitomou sluníčkovou zemi. Vzhledem k tomu, že chápu, že seriál není úplně podle pravdy, tak si o Ollofsonovi a jeho aktivitách zjišťuji informace ze seriózních zdrojů, a koukám, že ono tom v tom seriálu zas není tak daleko od pravdy. Není divu, že se jim tam usazují kriminálníci. Po dokoukání celého seriálu musím konstatovat, že Clark je prostě odpornej týpek. Nevím, co bylo záměrem kreatorů, jestli jako tenhle tupec má vzbuzovat sympatie? ()
Clark Oloffson byl (vlastně nejspíš stále je) sebestředný kretén a zmetek, který vykrádal banky a neštítil se pro svůj prospěch zneužít cokoliv a kohokoliv.Rozhodně se mu ovšem nedá upřít to, že měl charisma a určité kouzlo osobnosti, protože jinak bychom neznali termín Stockholmský syndrom.Série inspirovaná jeho životem, podle jeho vlastních pamětí - což znamená,že ne všechno je úplně pravda - je hlavně v první polovině velmi zábavná a solidně ujetá záležitost.Pomáhá tomu nejen zběsilý střih a skvělý soundtrack,ale hlavně vynikající Skarsgard, který si roli užívá na maximum.Pak ale přijde polovina druhá a tam už to není taková sláva. Hodně věcí se začne opakovat a z charismatického zloducha se stává čím dál nesnesitelnější idiot.Seriál pak doslova doklopýtá k finále, které je z celé série nejslabší a upřímně jsem byl rád, že je konec, protože další epizoda už by nejspíš byla utrpení.A je to škoda, protože první polovina může s klidem atakovat nejvyšší hodnocení a mohlo jít o jeden z nejlepších seriálů letoška. Takhle je to "jen" zábavný nadprůměr,což sice není zrovna málo,ale potenciál byl vyšší...75% ()
Clark vám začne rýchlo liezť na nervy. O jeho živote som doteraz nevedela, len o pojme „štokholmský syndróm“. Príbeh to nie je ani originálny, ani poučný, neviem nakoľko sa držal pravdy a nakoľko lží, ako je uvedené na začiatku každej epizódy. Ale! Výkon Billa Skarsgårda ma neuveriteľne bavil. Zahral to tak, akoby bol naozaj Clark Olofsson, svoju úlohu si neuveriteľne užíval, myslím, že kvôli tomuto pocitu si v dohľadnej dobe niečo ďalšie s ním pozriem, aby som prišla na to, či som neprestrelila a či sa aj inej úlohy zhostí s takýmto nasadením. Pár viet, ktoré Clarkovi na konci venuje Sussi Korsner sú zrejmým zhrnutím pocitov všetkých, ktorí sa s ním reálne stretli a aj za nás divákov. ()
Velmi působivé a lze říci, že už konečně chápu, komu jsou věnovány hodnoty. Tak teď ještě v podobném duchu pojmout Heinricha Himmlera, Freda a Rosemary Westovy, hodně velkou naději má i Salvador Ramos. Měl bych jedno velké přání - aby byly zrušeny veškeré banky. Co by pak onen úžasný, charismatický a jedinečný Clark dělal? ()
Galerie (113)
Photo © Netflix
Zajímavosti (1)
- V seriálu je uvedeno, že pojem „Stockholmský syndrom“ vznikl podle Clarka Olofssona (Bill Skarsgård). Ve skutečnosti „Stockholmský syndrom“ vychází z případu přepadení banky v centru švédské metropole z 23. srpna 1973. Do pobočky Kreditbanky na náměstí Norrmalmstorg vtrhl dvaatřicetiletý Jan-Erik Olsson a zajal čtyři zaměstnance. Jedna z rukojmích, třiadvacetiletá Kristin Enmarková, si během šesti dnů v zajetí utvořila s jedním z kriminálníků silné pouto. Později uvedla: „Hledat v takové situaci vzájemné porozumění není zas až tak divné, je to strategie přežití. Několikrát jsme se sešli. Poznala jsem jeho rodinu a on moji.“ (cmenda)
Reklama