Děti Nagana

Taková nostalgie, úplně jsem se v tom viděl! V době Nagana mi bylo tolik, co hlavním hrdinům a taky jsme takhle hrávali na ulici. A kdybych taky takhle dostal brankářskou helmu (a betony, bože!!), roztál bych blahem! Jasný, děj lehce předvídatelný, nějaký hluchý místa tam byly, Nagana tam taky mohlo být klidně víc (tehdy mi přišlo, že hokej byl úplně všude, hokejem jsme žili naprosto všichni, i ti největší ignoranti), ale budiž. Skvělý konec, musel jsem zatlačit slzu. V trendu vzpomínání na devadesátky, se u mě tento film zatím trefil nejvíce. Ale pochopil bych, že třeba lidi, co to hokejový šílenství nezažili, tak to nemusí tak docenit, nebo na to koukají jinýma očima. (02.03.2023)

Zamyslete se nad tím, kolik rodinných filmů jste za poslední roky zahlédli v nabídce českých kin. Správně, hodně málo, možná bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Film scenáristy a režiséra Dana Pánka nám v tomhle ohledu docela napravuje reputaci. Je totiž oddechovou feel good podívanou s neokoukanými známými tvářemi (třeba takového Otakara Brouska mladšího jsem na velkém plátně snad ještě neviděla) i sympatickými dětskými herci. Celá zápletka je sice hodně přímočará a předvídatelná (partu nezkušených dětí čeká hokejový zápas proti obávaným starším klukům, jak to asi dopadne), ale zasazení příběhu do konce devadesátých let krásně brnká na nostalgickou notu. Takže za mě velký palec nahoru. (20.07.2023)

Mám s tímto filmíkem nemálo problémů. Lehce chaotický střih, nepřirozené dialogy z úst nepřirozených dětských herců, ploché pojetí postav, předvídatelný, ničím originální děj a na sílu nacpané dobové trendy. Bohužel jsou tyto neduhy kombinovaně dávkovány od začátku do konce. Ale třebaže se může zdát, že je to jen špatné, film má velké srdíčko a podobné tvorbě je třeba v našich končinách fandit. Také jde očividně o film pro mladší publikum, ale to neznamená, že není třeba být kritický. Naopak si myslím, že tvůrci mají velký potenciál do budoucnosti. Děti Nagana nakonec mohou za vcelku vysoká hodnocení děkovat Hynku Čermákovi, který táhne film na bedrech a hokejové téma ve spojení s nostalgií taky přidávají pár bonusových procent k dobru. Za mě to tentokrát bude objektivně pozitivních padesát. (15.05.2023)

Nagano znie v českom pohľade majestátne, mám rád Hyneka Čermáka, oči puči Issovej už menej, ale príbehovo ma film vôbec nezaujal. A tie deti fakt nevedia hrať a príde mi to, ako keby u nás aj v ČR brali len nejakých potomkov známych ľudí alebo cez nejakú tlačenku. Nie je možné mať tak netalentované ksichty a medzi nimi ani jeden, čo by bol schopný. (05.06.2023)

Nagano byl náš největší hokejový svátek a možná nejkrásnější událost v naší společnosti za posledních 30 let. Film sice přímo s Naganem nesouvisí, ale zato se mu daří přenášet lásku k milovanému sportu, dětské zaujetí a vrací nás do doby, kdy ještě děti nefungovaly skrze mobilní telefony, ale chodily zkrátka ven něco dělat. PS: Pod Hynkem Čermákem bych nechal na hřišti poslední zbytky sil. 60% (12.05.2023)