Děti Nagana

Nad nostalgickým nádechem (parta dětí ala Stranger Things po Česku) a problémy školní party se člověk rychle najde (po Naganu mi bylo 15 let), humorných scén je také několik, ale ten příběh. Furt si říkám, snad to nebude jen tak jednoduchoučké, jak by mohlo. Bohužel je to přesně tak jednoduché, prosté a přímočaré, že to nakonec nedojme. A vedlejší zápletky jsou jen zkratkovité. Hašek na Hrad. Bejvávalo. (06.07.2023)

Bohužel film, který balancuje na poli několika subžánrů, ale neví čím chce přesně být. Filmem o dospívání v devadesátkách? Nebo filmem o naplňování svých snů? O první lásce? Či hledání sebe sama a své role v nově vzniklé rodině? To všechno tam naleznete, ale nic z toho nemá dostatek času pro detailnější probrání či rozebrání. Jde cítit, že režisér trávil své dětství v devadesátkách, protože řady detailů odpovídají tomu, jak jsem i já toto dětství prožíval (pogy, tomagotchi). Bohužel ale pro výše řečené nemohu udělit alespoň ty tři hvězdy. 55% (14.05.2023)

Kdybych měl označit nejhezčí období v životě řeknu devadesátky. Nevinné a plné úžasů, jak dobrodružných, filmových, sportovních. Už je to celkem dlouho, a tak můžou dnešní pokročilí třicátníci melancholicky polemizovat o tom, co za úžasy přineslo toto kouzelné období od Sametové revoluce až po dobu těsně před prvními dostupnými mobily. Taktéž jsem ročníkově zařazen do této doby a perfektně souzním s režisérem Pánkem nejen o filmových blockbusterech, které nás zavalili v kinech, taktéž denní rutině častokrát utrápených školních hodin s poznámkami a prověrkami a skvělých odpoledních a podvečerních blbnutích se sportovním náčiním všeho druhu. Film zachycuje období jara a léta 98 roku, kdy se každý chtěl po zlatém Naganu vytáhnout v umu honění se s otřískanou hokejkou o beton za míčkem. Utopil jsem se v mnoha detailech, které mě sem tam i vstříkly slzu do oka aspoň pár momentů. Otec v trenclích požírající křupky u lahváče, klasický blonďatý tarzan v modrém plášti jako školník, vyhrožující čítelka se znalostí místa zaměstnání rodičů žáka, věčný ohryzek v lavici, pogy, tamagoči, hokejové kartičky, které dosud pečlivě ochraňuji, í-ej-sports-ci-ne-gejm paření, kdo nehrál FIFU či NHL jakoby nežil, kšiltovka lapačka.. každej, co to prožil tohle dokáže a dokázal by ještě mrdu zážitků přidat typických pro tento věk, jenže bychom tu byli stráášně dlouho..ale jen v rychlosti otec mě tenkrát křečovitě držel u televize až to bolelo, říkal, že sem jeho štěstí a dáme góla. Dali sme to bylo řevu, že málem urval lustr ze stropu a blbnutí s hokejkou a kšiltovkou jsem od fandy Floridy Panthers a Johna Vanbiesbroucka z nedělním ranním shrnutí výsledků NHL přetavil ve vítězství ve florbalové lize mé pozdější střední školy..  Děkuji a přeji další emoční zážitky na filmovém poli pane Pánek. 80%  + za písničku Heroes, proč protože to byla v roce 98 společně s Puffem Daddym hitovka z Godzilly, na kterou jsem !MUSEL! za účasti akutních neštovic. :) (22.05.2023)

Děti Nagana je film, který kromě svého názvu ničím nevyčnívá z klasického českého průměru. Příběh je předvídatelný, a z hereckých výkonů se budete svíjet ukrutnou bolestí, ale i přesto se jedná o příjemnou oddychovku, u které se zasmějete a třeba si i zavzpomínáte na dětství. Není to mistrovské dílo, ale lepší než pukem do zubů. (28.05.2023)

Strašná nuda. To je na úrovni nějakého nadšeného amatéra, který si po odpoledne plní svůj režisérský sen doma v garáži. Zachraňuje to akorát pořádná dávka nostalgie. Taky jsem stál v bráně s kšiltovkou místo lapačky a jako jeden z mála jsem neměl Lion hokejku ale Bohemia, protože byla jediná černá. No a za ten výlet do mé osobní historie dávám 2* ale jinak se na to nedalo koukat. A ten závěr s Haškem byl vyloženě trapnej (22.05.2023)