Děti Nagana

Lapačka z kšiltovky, betony z molitanu, tyčky z pet láhví, ošuntělé hokejky, tenisák a jde se na věc. Hádání se kdo je jaký hokejista, kdo půjde hledat kotouč, do toho moncle a odřeniny ale hlavně nezapomínat na školu. Tohle není žádné mistrovské dílo, o tom netřeba debatovat. Je to ale krásný návrat do dětství. Tohle jsem prostě já v době Nagana. Jako bych se v tom filmu viděl. Věřím, že přesně o tohle Pánkovi šlo. Připomenout moji generaci tyhle úžasné a nevinné časy, kdy jediná naše strast byla, jestli náhodou nedostanem bůra z matiky a hlavně aby naši vyhráli zlato. Kdo tu dobu jako dítě zažil a koukal na hokej, tak se mu to musí trefit do noty. Víc to analyzovat nepotřebuji. (14.05.2023)

Velmi mě v takovém filmu překvapil ten cit pro ty vzpomínky z dětství a lásku k tomu sportu. Hynek Čermák je dokonalý mentor dětí a hnací motor celého filmu a skupina těch hokejistů je vybraná velmi dobře a u nikoho nebolí jejich herectví, což je velký problém českých filmů i seriálů. Tvůrce Dan Pánek to měl lehčí v tom, že ho Nagano přesně trefilo ve správném věku a těžší naopak v tom zhmotnění vzpomínek na plátno (dobové reálie naprosto přesné, co si pamatuji ze svého dětství, ne tolik vzdáleného od děje filmu, jen ta Angličtina pro samouky ve škole mě trošku trkla), ale dle mého se to povedlo výborně a pětikvalt uděluji za perfektní režii a neokoukanou kameru hlavně v druhé polovině. Nyní jen budu doufat, že postupně film vyhoupne do červené, kam bezpochyby patří i kdyby to byla pro většinu lidí jen pohodová sedmička. (15.01.2024)

Parádní film jak pro děti, tak především pro ty dospěláky, kteří zažili Nagano v roce 1998. Jako bonus jsou tu nejen autentické komentáře Záruby a Vichnara, ale také super záběry ze školy v čele s učitelkou Babčákovou. Jako učitel se v mnohém poznávám a v mnohém poznávám své žáky. Tohle je prostě živě napsaný filmeček o rodinných, přátelských a trochu zaláskovaných vztazích. A to, že hokejová linka je tu spíše snová než reálná, mi rozhodně dobrý pocit z filmu nekazí. (12.03.2024)

Taková nostalgie, úplně jsem se v tom viděl! V době Nagana mi bylo tolik, co hlavním hrdinům a taky jsme takhle hrávali na ulici. A kdybych taky takhle dostal brankářskou helmu (a betony, bože!!), roztál bych blahem! Jasný, děj lehce předvídatelný, nějaký hluchý místa tam byly, Nagana tam taky mohlo být klidně víc (tehdy mi přišlo, že hokej byl úplně všude, hokejem jsme žili naprosto všichni, i ti největší ignoranti), ale budiž. Skvělý konec, musel jsem zatlačit slzu. V trendu vzpomínání na devadesátky, se u mě tento film zatím trefil nejvíce. Ale pochopil bych, že třeba lidi, co to hokejový šílenství nezažili, tak to nemusí tak docenit, nebo na to koukají jinýma očima. (02.03.2023)

Dlouho jsem neviděl domácí povedený dětský film. Ačkoli mám výhrady, byl jsem ve finále spokojený. Příběh je jednoduchý a přímočarý, závěr nepřekvapil. Některé děti herectvím neoslnily, jednání dospělých bylo poplatné pointě, ale určitá nostalgie a dojemný tón dal zapomenout nedostatkům. Povedená vzpomínka na mládí v devadesátkách. (05.06.2023)