Dobrý časy

Nabúchaná expozícia ma pripravila na nadchádzajúcu non-stop drsnú a nadupanú akčnú krimi s nejakým tým indie nádychom. Nasledujúce minúty až do konca filmu som ale nebol tak úplne stotožnený so scenáristickými riešeniami objavujúcimi sa počas celého deja, pričom som ale, na druhú stranu, nebol výraznejšie sklamaný. Občas som zase nadobúdal dojem, že ide svojim spôsobom o bláznivú komédiu či paródiu, ale obávam sa, že to nebolo zámerom pánov s priezviskom Safdie. Možno je trochu problém v tom, že som očakával nejakú nezávislú bombu, o ktorej budem najbližšie dni rozprávať všetkým známym pri náhodných stretnutiach na ulici. (18.08.2019)

Úlet, který si nejprve užijete a posléze pro něj nedokážete najít vysvětlení. Atmoška, která drapne jako vášnivá zrzka a jestli se považujete za olympioniky v disciplíně "Uhádnu jak to bude dál", tak tady jsem na vás fakt zvědav. Jo a Robert se může přestat maskovat, my už všichni víme, že Twilight nebyla jeho chyba a že hrát umí! (25.09.2017)

Film, ktory nejede podla zauzivanych postupov a sablony, smeruje odniekial niekam. Kam, to je tomutu filmu volne, proste niekam sa herci spolu s reziserom dostanu. Najlepsie, ak su na pervitine, pripadne mariske.  Film, u ktoreho nie je dolezity vysledok, ale cesta, ako sa  k tomu tvorcovia dostali. Reziser mal evidentne prazenicu z lysacov   : 85 % (28.09.2021)

Podstatně ušmudlanější a upocenější neo(n)-noir než Drive. Jak stylem, tak digresivním vyprávěním. Namísto přímočaré jízdy z bodu A do bodu B samé zbytečně okliky a slepé uličky. Čisté žánrovce se Good Time blíží pouze během úvodní bankovní loupeže, po které jde ovšem všechno z kopce způsobem, na jaký vás jiné heist movies nepřipraví. Connie nemá žádný plán. Improvizuje podle toho, kdo/co se mu připlete do cesty. Jedno nedomyšlené (a svou imbecilitou občas i velmi vtipné) rozhodnutí střídá další. Film rovněž vzbuzuje dojem, že vznikal „za běhu“, ale přitom drží pohromadě díky dobré rytmizaci (střídání klidných scén bez hudby a dynamických pasáží) a navracejícím se motivům (Connie je přesvědčen, že byl v minulém životě psem, což vysvětluje, proč si s jedním čtyřnohým přítelem později tak dobře rozumí). Protagonistovy snahy zachránit bratra před vězením je navíc systematicky využíváno k portrétování života newyorské spodiny a tento portrét lidí bez peněz, ambicí a naděje na lepší budoucnost, jejichž popíjení alkoholu a braní drog občas zpestří policejní brutalita, je ve výsledku stejně důležitý jako melodramatický příběh sebedestruktivní bratrské lásky (čímž film připomíná raného Scorseseho). Společně s nervním, vysoce viscerálním thrillerem (snímání téměř výhradně v detailech bez ustavujících záběrů) tak v jednom překvapivě kompaktním balení dostáváme i sociální drama v neonových barvách a s elektronickou hudbou (která mi kromě arkádových videoher asociovala i prvního Terminátora). Jisté je, že podobně nevyzpytatelný a srovnatelně intenzivní film v kině hned tak nezažijete. 85% (17.07.2017)

Pattinsonův výkon mě v dobrém slova smyslu šokoval tím, že jsem v něm žádnou z jeho dosavadních rolí ani na vteřinu nepoznával. Když mě navíc příběh do svých spárů chytil tak pevně, že jsem prvních dvacet minut snad ani nevydechl, začal jsem doufat, že se zvěsti o Drive na tripu alespoň zčásti podaří naplnit, ale zůstalo jen u slibů. Už někdy ve třetině se děj i vývoj zastaví tak razantně a nesmyslně, že jsem chvílemi tvůrce podezíral, že měli napsanou vážně jen tu první třetinu. Promarněný potenciál a závod o co nejcivilnější popření klišé, kterým si v důsledku všichni tvůrci podráží nohy. (13.12.2017)