Gungeomsa Dobeleuman

Psychologický vývoj postavy No Tae Nam byla jednoznačně nejlepší část tohoto seriálu. Na začátku rozmazlený zmetek, jehož životní příběh se postupně otevírá a zjistíte, že uvnitř je vlastně křehkým štěnětem toužícím jen po mateřské lásce a pozornosti. Herec svou roli pěkně zahrál. Pak se mi líbily epizody řešící šikanu, především ta se seržantem Shinem, která mě i po několika 2* epizodách dokázala zasáhnout. Poslední epizody se mi líbily, nicméně zbytek seriálu musím hodnotit negativně a nemohla jsem se dočkat až jej dokončím... Kdo tu tragédii vymýšlel proboha? Asi jako první vytknu ten korejský rádoby humor, který se tam vůbec nehodil. Určitě by na tom byl seriál lépe, kdyby jej vynechali. Bez toho směšného gangu si myslím, že by taky seriál přežil. To měl být jako nějaký gag na zpestření? Nenacházím slova na vyjádření se ohledně profesionality a serióznosti zaměstnanců zdejší justice a armády... Nevím, jestli toto měla být parodie na zmíněné oblasti, ale předpokládám, že ne. Do Be Man budiž, ale Woo In mi teda byla silně nesympatická. Posledně se vyjádřím k závěru seriálu, neboť již nechci mrhat časem. Na to, jak dej byl celkem zbytečně protahován, tak závěr stál za nic. Za mě byl urychlený a ani jsem se nedozvěděla, co tak hrozného provedl otec od Woo In, že na to byl kladen důraz nejméně 2x. (28.06.2024)