Dům hrůzy

Prvních pět minut jsem byl mile překvapen a žil jsem v domnění, že se jedná alespoň o žánrově čistý film, který by mě mohl trošičku zaujmout. Leč bohužel to opět nevyšlo a vylezla z toho silně neučesaná směsice ne nejhoršího hororu s dementní podobou podřadného thrilleru. Co se hororu týče, sám o sobě by působil vcelku slušně a občas dokázal i mírně postrašit, ale pouze do té doby, než se na obrazovce objevila infantilní podoba toho, co mělo představovat hlavní zlou sílu dne. Ostatní dějové zápletky však byly zoufale neuspořádané, zmatené a nesmyslné. Člověk by za Boha nepochopil, kdo tu koho chce zabít, za co nebo za kolik, proč, zda se mu to podařilo, anebo jestli to udělal úmyslně či jen náhodou. Máte skoro jistotu, že ten jehož mrtvolu vidíte rozstřílenou nebo jiným způsobem zneškodněnou je na sto procent živ a co nevidět se odkudsi vynoří, aby způsobil ještě větší zmatek. Abyste pak pochopili, že tento hrdina je už nadobro mimo hru, musíte vidět jeho hlavu alespoň na dvacet kroků od zbytku těla. (24.10.2004)

V roce 1999 vyšly dva typově podobné horory. Prvním z nich byl velkolepější De Bontův “The Haunting”, a jak to v Hollywoodu bývá, konkurence opisovala a Warneři vyprodukovali ve stejném roce remake snímku “House of Haunted Hill” z roku 1959. Haunting dostal v české distribuci název “Zámek hrůzy”, zatímco tenhle snímek “Dům hrůzy”. Oba byly kritikou strhány a ani jeden z nich nedokázal komerčně uspět. První třetina filmu je slušná, jak atmosférou, tak zajímavými a tajemnými postavami, druhá třetina poodkryje karty a nabídne několik twistů a poslední třetina, speciálně tedy závěr a ta divná CGI mlha to pošle celé do háje. Geoffrey Rush nakonec takový zmrd nebyl… 2* (24.10.2023)

Je to přesně ten klasický levný dvotisícovkový horor se vším všudy (přestože je z roku 99): všudypřítomná levnost (kamera, vizuál, CGI), nesympatické postavy, nelogické chování (rozdělování postav atd.), díry ve scénáři, absolutně nestrašidelný horor a kýčovité využití videokamery. S tím vším musí člověk zkrátka, když jde do Domu hrůzy, počítat. Taktéž i s kupou naháněček, kdy postavy různě zakopávají, obětovávají se a hloupě umírají. Co ale musím aspoň lehoulince pochválit je, že finále bylo aspoň trochu zajímavé. Výsledek je tedy po tomto krátkém zhodnocení poměrně očekávatelný, tudíž podprůměrné hodnocení. Vyhodnocení: Vynález videokamery musel být opravdu převratným vynálezem, když ho pak v dvoutisícovkách cpali, kam se jen dalo (16.07.2023)

První zhlédnutí u mého kámoše - milovníka hororů - s partou lidí z dob ZŠ bylo vcelku pozitivní a film se nám líbil. Bylo to asi tou jeho vymakanou technikou, kdy si připadáte jako v kině a bedničky všude možně vás při napětí a lekačkách dokáží dostat do varu. Po pár letech jsem měl možnost film vidět v televizi a velmi jsem se těšil. Zklamání bylo zřejmé, protože film není nijak výjimečný. Atmosféra na postarší televizi taky nic moc a samotný děj na mě už moc nezapůsobil. 45% (12.02.2009)

Nadpřirozená whodunitka (whatdunitka?) ze strašidelného domu, která přináší všechny plusy i mínusy devadesátek. Nejdřív tedy plusy: Stálo to dost peněz a je to na tom vidět. Kulisy jsou naprosto luxusní, praktické efekty jsou naprosto luxusní, Jeffrey Combs je maximálně znepokojivý a Geoffrey Rush maximálně charismatický. Je to napínavé, vtipné, má to pár originálních vražd, fajn zvraty, dobrou hudbu a sexy Famke Janssen. Mínusy: Fetiš na technologie poplatné době (internet, ruční videokamery, mobily) a divné horské dráhy. CGI není úplně hnusné, ale pořád je to devadesátkové CGI. Chris Kattan má pár dobrých hlášek, ale při balancování mezi tím být oukej a být otravný, je to pořád Chris Kattan. Toporný Peter Gallagher. A vlastně zbytek osazenstva, který se snaží být hrozně cool, ale hrozně se mu to nedaří. Finále na ránu. Výsledek: Člověk se cítí trochu provinile, že se mu to líbilo. Ale ne dost, aby si to nepustil víckrát. (28.01.2017)