Nejdelší den

Okrem úvodnej rozbiehavej polhodinky sa jedná prakticky o jednú súvislú a nepretržitú vojenskú bojovú scénu, od ktorej ani nestuhnete odlepiť oči, pretože sa tam neprestajne čosi deje. A to čosi je spracované na najdokonalejšej úrovni, pretože na väčšinu bojových, taktických scén z invázie som sa díval s úžasom a vedomím, že by uspeli aj v dnešnej, efektovo závislej dobe. Plejáda skvelých hercov predvádza vlastne len to, že vedia vierohodne zahrať aj spojeneckých, či nemeckých vojakov, pretože na skutočné herectvo mnoho priestoru nedostanú, ale to išlo v tomto snímku bokom. Normandské pláže budú ešte dlho rokov cieľom nejedného filmára, ale tento snímok splnil svoj cieľ na špičkovej úrovni. Jednotlivé a najdôležitejšie kľúčové operácie celej invázie spojeneckých vojsk dostali každá patričný priestor a nápadité spracovanie. A aj keď každá by si možno určite zaslúžila vlastný film, určite by mi chýbal pohľad na celkové počínanie spojencov v tento významný deň. A určite si ho budem v budúcnosti rád pripomínať práve týmto filmom. 90%. (19.02.2009)

Pri tomto filme som si uvedomil, aké je ťažké nakrútiť film o vojnovej operácii tak, aby vynikla jej mohutnosť a súčasne aby sa poskladali desiatky drobných mozaikovitých príbehov do jedného celku. Ako nakrútiť masové bojové scény bez počítačovej techniky. Ako zapojiť množstvo slávnych hercov do deja tak, aby v ňom nevytŕčali upozorňujúc na svoju dôležitosť. Ako dosiahnuť anonymitu a súlad štyroch režisérov. Ako zabezpečiť nutnú opisnosť udalostí, ilustratívnosť epizód a vierohodnosť akcií tak, aby divák nevnímal, že sleduje trojhodinový film. To všetko sa podarilo na veľmi slušnej úrovni a ostalo dlho neprekonaným vrcholom filmov tohto žánru. (16.07.2012)

Vzhledem k tomu, že ve své absolutní komplexnosti se mi tenhle dvoudílný film o vylodění v Normandii líbil daleko více než Zachraňte vojína Ryana, dávám plný počet hvězd. Stará dobrá filmařina a neuvěřitelné množství hereckých es, ti všichni se sešli na písku pod útesy, jenž brzy dostal narůžovělou barvu. Zajímavý pohled do situace německého velení, zkrátka pro milovníky válečných filmů je tohle dílo povinnost. (28.09.2014)

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. (07.02.2008)