Žiješ jenom dvakrát

You Only Live Twice je z Conneryho bondovského portfolia asi nejslabší kousek. Je to sice pořád skvělý špionážní film, ale v porovnání s předchůdci a následovníkem pokulhává. Zatímco ostatní conneryovky jsou vyváženým mixem akce a příběhu, zde jsou děj a místy bohužel i jeho vyváženost upozaděny ve prospěch akce. A co mi nesedlo hlavně je to, že ač jsou všechny starší bondovky mírně přitažené za vlasy, zde se jakýkoliv náznak věrohodnosti rozpouští hned v úvodu. Už jen fakt že Bond se stane špičkovým ninjou zkrátka není úplně z kategorie lehce akceptovatelných. Ale film má i výrazné klady. Vyzdvihnul bych například stavby, protože základna umístěná v sopce je po estetické stránce naprosto geniální, možná nejlepší z celé série. Úžasná je i kamera, díky které si divák může vychutnat japonské scenérie a úplně špatně natočené a sestříhané nejsou ani souboje a honičky. (28.04.2010)

Jedna z nejakčnějších bondovek. Akce střídá akci a James Bond se mění v japonského ninju. Do toho zpívá Nancy Sinatra jednu z nejlepších bondovských songů. Ovšem čekal jsem vypointovanější zápletku vzhledem k faktu, že scénář má na svědomí mistr point Roald Dahl. No a zmohl se jen na banální a dost předvídatelný příběh o snaze jednoho magora vyvolat III. světovou válku. Motivace hlavního záporáka mi už není vůbec jasná a asi nemá cenu nad ní přemýšlet. (11.02.2006)

Zatím jediná bondovka, které jsem ochoten dát pět hvězd. Možná nejsvižnější tempo ( rozhodně vyšší než např. u Dr. No a Thunderballu ), více skvělých hlášek, zajímavé prostředí, Bondův vrtulník, tvář Blofelda, vražedné cigarety, skvělá hudba ( viz dále ). Za film to jsou čtyři hvězdy a pátá je za možná nejlepší bondovskou píseň vůbec, jejíž nádhernou melodii Robbie Willims prachsprostě okopíroval ve svém songu Millennium. (12.03.2004)

Příliš mnoho technických serepetiček a různých zlepšovátek na úkor hutnosti děje a skutečné zábavy. Akce v Japonsku možná Bondovi prospěla, skutečně působí svěže a netradičně, ale technicky se tvůrci snaží o něco, co příliš nefunguje. Masové scény, megalomanská akce s raketami atd. - působí to celé přeplácaně a s odstupem x let i úsměvně a ať je to jak chce, tak Bond by nadčasově působit měl. Nejen jako persona, ale i z hlediska tématiky a vizuální estetiky. To se tady nedaří ani omylem. (30.12.2013)

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)