Hřiště snů

První setkání s režisérem Philem Aldenem Robinsonem a je to více než milé překvapení. To, že Kevin Costner měl kvalitní filmy v době jeho největší slávy to už vím. Ale Phil zabodoval na plné čáře. Slovo, kterými bych popsal mé pocity po skončení filmu, je UCHVÁCEN. Něco tak nádherně silného jsem delší dobu neviděl. Tajuplná atmosféra, díky níž jsem byl vtáhnut do děje, je znamenitá. Ze začátku jsem nevěděl, o co jde a ke konci to všechno začalo tak krásně do sebe zapadat. Na konci mi ukápla slza. Kevin Costner je dobrý herec, jenž měl před hodně lety čuch na dobré scénáře. A tímto filmem to potvrdil. James Earl Jones je velmi sympatický. Scéna, kdy se seznamuje s Costnerem mi přišla vtipná (zbraň v kapse). Nádherný film!!! (13.04.2011)

field of dreams je taka krasna rozpravka a patri k tej istej sorte "feel good movies" ako je shawshank, green mile a dalsie po ktorych konci mate na dusi taky krasny hrejivy pocit, citite sa stastnejsie a jednoducho mate naladu konat dobro. skvely filmovy zazitok ktory si najlepsie vychutnate ak budete o nom pred sledovanim vediet co najmenej. (26.04.2006)

Jak skrze nebeský baseball, dojít k vykoupení za starou křivdu. A u toho divákům předat různá moudra. Nevadí mi, že je to přitažené za vlasy...v knize to jistě funguje skvěle. Tedy pokud je psaná v odlehčeném duchu. Což mi u filmu dost chybělo. V tomto poetickém provedení totiž vynikl patos a občas i vyumělkované scény. Pomalé momenty, jakoby tvůrci dávali divákovi čas, aby ho emocionálně zasáhly. Skoro jako pauzy na potlesk u komedií na divadle. Costner i Madigan byli skvělí, ale ani přes dobře budovanou atmosféru, která měla odvést pozornost od chabě vystavěného příběhu, tuto estrádu tvůrcům nežeru. V tomto podání je to velmi laciné a podbízivé, takže se moc nedivím, že byl film byl zařazen magazínem „Premiere“ mezi dvacítku nejvíce nadhodnocených filmů všech dob. PS: I fandové a znalci historie baseballu mohou být zklamaní...ze hry toho moc neuvidí. (12.08.2022)

Je to něco jako být shovívavý k malému dítěti, které počmárá vaši lednici fixkou, což v určitých situacích může vyznít i velice roztomile. Malé děti jsou v tomhle případě Američané a jejich, čistě jejich, Hřiště snů ta roztomile zasviněná lednice. Přiznávám, že chvílemi jsem se příjemně bavil atmosférou jak na křesťanském táboře, kde přeci jenom kapka té mystérie musí být. Nastaly ovšem i okamžiky, kdy jsem slyšel vnitřní hlasy, které nezřetelně šeptaly: Co je to za sentimentální píčovinu? Ale vcítil jsem se do období svých deseti let, kdy užívání ponožky bylo tak nevinné a spojené pouze s nohama, představil si Jardu Jágra v důchodu a ta třetí hvězdička najednou přiletěla za zvuku fanfár odkudsi z kukuřice. (I tak už ale nikdy víc.) (22.04.2014)

Námět, děj, poetika a herci to je to co tomuhle snímku dává tři hvězdičky, dala bych i víc jenže to by celý film nesměl být prošpikován nudnými americkými nacionalistickými kecy, které jen občas střídají kecy o Američanech a jejich vztahu k baseballu, kdyby povídali jen o tom baseballu bylo by to na celé čáře lepší. A závěrečné doslova eposní usmíření otce a syna, je to co by filmu taky neuškodilo, kdyby tam scéna chyběla. 55% Protože prokousat se americkými rádoby řečmi je pro otrlé povahy. (20.07.2009)