Heartstopper
Tvůrci:
Alice OsemanRežie:
Euros LynScénář:
Alice OsemanHudba:
Adiescar ChaseHrají:
Joe Locke, Kit Connor, William Gao, Yasmin Finney, Tobie Donovan, Corinna Brown, Kizzy Edgell, Rhea Norwood, Sebastian Croft, Jenny Walser, Bradley Riches (více)VOD (1)
Série(3) / Epizody(24)
Obsahy(1)
Charlie a Nick řeší to samé co většina puberťáků. Jsou každý z jiného těsta, ale i tak se spřátelí a brzo zjistí, že k sobě možná cítí něco víc. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (88)
Srdcerváči nevypráví nijak složitý příběh, který bychom neviděli v obdobné podobě už jinde (aktuálně např. v seriálu Love, Victor), a divák se nedočká žádných vyloženě šokujících zvratů, nicméně je to tak neuvěřitelně mile a sympaticky odvyprávěné, že tomu člověk odpustí onu jednoduchost a přímočarost. I když se postavy potýkaly s nelehkými problémy, dýchala na mě napříč všemi osmi díly, které člověk slupnul jako jednohubku, neskutečně pozitivní atmosféra a x-krát jsem se nachytal, jak se při sledování culím radostí. Došlo ale i na silné momenty, které člověka nenásilným způsobem dojaly. Ústřední herecká dvojice byla skvěle vybraná, vedle toho jsem ocenil menší roličku pro Olivii Colman a bavili mě rovněž i Tobie Donovan (Isaac) a Jenny Walser (Tori). Druhá série, která mě pohltila ještě o něco více, nabídla vedle částečné změny prostředí (Paříž) i prohloubení vztahů mezi postavami a nakousla další zajímavá témata (asexualita, šikana a její důsledky), čímž si připravila živnou půdu pro další řadu. Nesmím opomenout pochválit animované zpracování pocitů postav, které mi připomnělo krátký film Zamilovat se, a sympatický hudební doprovod. Věřím, že se v postavách najde nejeden divák, a i když jsem často vůči teen-obsazení skeptický, v případě Srdcerváčů jsem byl až na jednu dvě výjimky spokojený. ()
Oh ano! Konečně všestranný seriál, který je sice vyšperkovaný milými animacemi a filtry, ale totálně odpustil od explicitních scén a drog. Je to hrozně milý a opravdu výborně obsazený seroš, který jsem zhlédnul za jeden večer. Třešničkou na dortu je Olivia Colman, to byl pro mě šok, když se poprvé objevila. Rozhodně doporučuju, protože je tento seriál opravdu pro každého a ukazuje to, čím si vyvolení teenageři musí procházet. P.S. Pevně doufám, že bude druhá řada! ()
7/10 – Až na pár nutkání proskočit zavřeným oknem, rozškrábat si obličej, anebo si rovnou raději vystřelit svůj oteklý mozek z hlavy, jsem to zvládl dokoukat bez větších obstrukcí. Příběh mě dokonce tak pohltil, že jsem chvílemi neovladatelně zatínal ruce v pěst jako při prvním sledování Ocelové pěsti a zuřivě jimi třásl, jak jsem fandil hlavním postavám. Ačkoli všudypřítomná srdce drásající hudba a malovaní motýli, kteří se čas od času různě tetelili mezi naším párečkem, na tom mohli docela dobře také mít svůj podíl. Za mě byli Srdcerváči trošku zklamáním, například kvůli děsně nerealistickému pojetí (působí to strašně uměle a šablonovitě, ne živelně, jaká by správná romance měla být). Tohle bych ale klidně odpustil, kdyby se to nebralo tak šíleně vážně a bylo to jak se patří zábavné. Horší je, že příběh je na jednu stranu jako z pohádky O svalnatém princi a princovi Jasněnce, ale na tu druhou stranu mu chybí jakákoliv jiskra, takže diváka docela často nudí. Tohle je důvod, proč jsem si tak zamiloval Sex Education – protože je prostě kouzelná, divák je do ní zabraný až po uši a hlavně je po čertech vtipná, takovým tím správným, říznutým britským způsobem. Zde se naproti tomu humor mihne maximálně v dialozích jako prostředek ke flirtování a to je žalostně málo. Navíc seriál kazí fakt, že zpracovává dlouhodobé události krátkou stopáží, v důsledku čehož úplně nezbyde čas pořádně poznat hlavní hrdiny jako třeba v zmíněné Sexuální výchově. Do toho ještě cpe vedlejší dějové linky různých kamarádů a jejich románky a vzniká tím docela obtěžující množství vaty na 1 epizodu. Jinak se tomuhle námětu asi těžko dá něco vytknout. Vizuálně to bylo také moc povedené. Verdikt: „Ještě jednou mi po obrazovce přeletí nějaký motýl, nebo se přeline jakási spirálovitá liána a já budu muset brzo kupovat nový notebook...“ ()
Myslel jsem, že to bude víc reálnější, trochu to chvíli připomínalo příšernosti z jihovýchodní Asie, ale naštěstí to ten styl není. Je to prostě pohádka pro mladší teenagery. Zpočátku jsem měl problém s obsazením Nicka, ale ukázalo se to jako dobrá volba. Oba hlavní herci to zahráli výborně. Chápu, že je to podle předlohy, takže vyjadřovat se k obsahu moc smysl nemá, jen bych vytknul tu bisexualitu. Je mi jasný, že pro většinu společnosti je to přijatelnější než homosexualita, ale v 21. století už snad takové alibismy nemáme zapotřebí. Je fajn, že seriál upozorňuje i na jiné aspekty seznamování, jako je třeba udržení přátelství. Update po 2. sérii - pohádka pokračuje, kluci se ve vztahu dostali k cucfleku, což působí komicky, na druhou stranu to je tak výborně zahrané, že celkové hodnocení neměním. ()
Galerie (168)
Zajímavosti (11)
- Hlas ředitele v rozhlase namluvil Stephen Fry. (Jirka2021)
- Během bowlingu čte Isaac (Tobie Donovan) knížku „Radio Silence“ od autorky komiksové předlohy i scénáře Alice Oseman. Kniha „Radio Silence“ vypráví příběh Charlieho kamaráda Aleda, který se objevuje v původním komiksu a jehož v seriálu nahradil právě Isaac. Důvodem bylo, že Alice chtěla mít v seriálu postavu, která se bude moct vyvíjet, a to by u Aleda, vzhledem k tomu, že jeho příběh je velice komplexní, nebylo možné. (Priaxxa)
- Na poličce s knihami v Charlieho (Joe Locke) pokoji si lze všimnout knih tvůrkyně předlohy a scénáře Alice Oseman. (Priaxxa)
Hodnocení po 1. sérii - Tak jsem tak jednou narazila při brouzdání Netflixem na seriál, který mě trochu odrazoval svým názvem (opravdu se mi chce dívat na nějakou "ždímačku" citů?). Ale řekla jsem si, že jeden nebo dva díly zkusím a uvidíme. A ono to bylo tak strašně příjemné, že jsem to nakonec dala celé na jeden zátah! Ti dva kluci byli každý zvlášť i dohromady tak roztomilí, celý ten příběh plynul přirozeně, až na úplné výjimky (jako třeba tu scénu se stopnutím ragbyového zápasu v závěru) velmi nenuceně, s doprovodnou hudbou, která mi způsobila nejeden moment příjemného samovolného pohupování a vrtění se do rytmu. Ve výsledku byli Srdcerváči vlastně ve spoustě míst "srdcervoucí", ale v žádném případě ne nějakým vyděračským způsobem. A taky je třeba dodat, že ač tahle série poukazuje mimo jiné na množství útrap lidí, kteří jsou v něčem "jiní", zároveň milým nenuceným způsobem zobrazuje, jak to může být hezké, když jejich okolí (kamarád, rodič) tu jinakost přijímá "jako kdyby se nechumelilo". Bylo by fajn, kdybychom se do takové zatím trošku sci-fi fáze jednou dostali i v reálu... 90 % a v aktuálním mírném "srdcerozervání" se docela těším na další řadu (doufám, že si po jejím zhlédnutí nebudu říkat, že by bývalo bylo lepší skončit jedničkou, která rozhodně obstojí se závěrem, jaký měla, i sama o sobě). - Hodnocení 2. série - Na dvojku jsem se v mezidobí začala těšit moc. A musím říct, že mě nezklamala. Sice už nejsem tak očarovaná jako u jedničky, přece jen to oťukávání Nicka a Charlieho se mi tak nějak líbilo víc, mělo to trochu větší jiskru, kouzlo. A také mi ve dvojce některé věci připadaly už trošku překombinované, hůře uvěřitelné, naivní. Jde např. o zpracování coming outu, který se tu řeší minimálně polovinu času - pořád jsem si říkala, že vzhledem k tomu, jak se ti dva k sobě chovají, stejně všichni v okolí musí vědět, jak to mezi sebou mají a že tím pádem není nutné se v tom pořád tak babrat. I když rozumím, že vyslovit, jak se věci mají, přede všemi, je něco jiného a asi (pro daného člověka) hodně důležitého. Coming out je sice jistě věc nesnadná, ale vzhledem k okolnostem, kdy Nick Charlieho stále ubezpečuje, jak mu nechce ubližovat a Charlieho historii, kdy ho jeho první "přítel" zapírá a on z toho je zraněný doposud, mi dále také připadalo, že si Nick trošku (moc dlouho) protiřečí, resp. "káže vodu a pije víno". A Charlie ho zase až moc adoruje, ať (ne)udělá cokoli. A pak jsem si také nějak více než při sledování jedničky všímala toho, kolik postav včetně všech učitelů ze školy, s nimiž přijdeme do kontaktu, patří pod nějakou sexuální menšinu a připadalo mi to už chvílemi možná trošku moc na sílu... Ale i přes uvedené drobné "nedostatky" (moc silné slovo) mě Srdcerváči stále v komplexu moc bavili. Jde z nich velice příjemná atmosféra a velkou zásluhu na tom mají výborné uvěřitelné herecké výkony - ne jen ústředního páru, i když ti dva jsou opravdu výjimeční, mají skutečně úžasnou chemii a i když se pořád naculují jako "měsíček na hnoji" a u lecjakého jiného zamilovaného hereckého páru bych řekla, že už je to přehnaně zalité sluncem, umělé, Nickovi a Charliemu (Kitovi a Joeovi) to žeru, nasmívám se s nimi a trošku jim to jejich (první) poblouznění i závidím:) 80 %. A zase se těším, jak milo mi bude s třetí řadou, jak se budu s postavami dojímat, usmívat, fandit jim (i když přiznávám, že se tentokrát i trochu bojím, aby se to už moc nerozplizlo a kouzlo téhle podařené milé záležitosti se třeba nevytratilo úplně). () (méně) (více)