Most

Samozřejmě, Most není ani zdaleka dokonalý film. Kdo chce, může poukazovat na slabší momenty herecky nezkušených mladíků a na pomalejší rozjezd stejně jako na nevyrovnané tempo, na druhé straně jde ale o mimořádně silné protiválečné téma a je jen minimum filmů, které mě dokázaly po emocionální stránce tak strhnout, jako se to podařilo v tomto případě. Kdo chce, může poukazovat i na to, že moderní válečné filmy obsahují více efektů a jsou větší podívanou. Ale na dobu svého vzniku byl Most mimořádným uměleckým počinem a i po bezmála půl století stále stojí za vidění. Obsahuje celou řadu silných scén, absurdních situací a zásadních dialogů. Pokud ho srovnám s moderními válečnými filmy např. o válce v Perském zálivu, nemůžu než dát pět hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (17.10.2007)

No měl jsem prsty připravený na kliknutí pětihvězdičkovýho hodnocení. Nakonec jsem ho teda za ten lehce rozvleklejší úvod nedal, ale už tady je ten film prostoupen velice slušnou depresí z blížícího se neslavného konce druhé světové války pro třetí říši. Období kdy se zbytečně obětovali lidé ve jménu vůdce a prohraný války a pro co vlastně? Pro nic. Od seznámení s úvodními hrdiny je to potom taková drsná verze sedmi mladistvých Německých statečných z nichž to ve finále přežije jenom jeden a všechny ty vzletný ideály se kterými jdou chlapci do boje se obrací v prach tváří v tvář válečným hrůzám při zbytečné obraně jednoho bezvýznamnýho mostu kterej stejně na konci vyletí do luftu, takže to vlastně celý bylo k ničemu a jenom to podtrhuje tragičnost celýho příběhu. Každopádně velmi bezvýchodná a mrazivá protiválečná záležitost navíc s opravdu intenzivně natočeným akčním finále co zaleze divákovi pod kůži. Náladu vám to nezvedne, ale silný dojem ve vás po jeho vidění rozhodně zůstane.90% (23.03.2024)

V Moste je krásne vidno, ako sa s históriou vysporiadali priamo zúčastnení Nemci, inokedy poprípade Sovieti. A ako v rádoby ostatných oslobodzovacích počinov, "víťazné mocnosti". Most môže prosto vyjadrovať kadejakú metaforu spojovateľa a zároveň ničiteľa rukami sprostredkovateľov. A tými sú vojaci s príkazmi a ideálmi. S povinnosťami a nutnosťou. Záleží od uhľa pohľadu. Práve za tou pomyselnou hranicou pravdivostnejšieho rozlíšenia revízie skutočností kontrastuje akási neorealistická, malomestská, dramatická štruktúra vlasteneckých otázok o vysporiadaní jej občanov v časoch "povinností". Existenciálna rozprava o obyčajnom prežívaní polorozvrátených rodín a ich pohľadom na očami zapadnuté susedstvo rozhodne nevzbudzuje nádeje lepších zajtrajškov. Farbistosť postáv, osobné rozpory, nejednoznačné vyjadrenia na vojenské zásahy a operácie, zásadné zvraty. Tá všetká improvizácia vypovedá o vzniknutej situácii vskutku pôsobivo. Technické odfiltrovanie priezračného šera a miniatúrne interiéry v rovnocennej syntéze vyzerajú, akoby akýkoľvek nálet všetko zmasakroval. Postupný priebeh a záverečné knokaut negativizujú akúkoľvek glorifikáciu miesta a doby. Hoc sa v žánri prekrýva kadečo. (25.05.2015)

Německý protiválečný film oceněný Zlatým Glóbem a nominací na Oscara. Je třeba uhájit každý metr čtvereční německé půdy a proto na konci dubna 1945 narukují i chlapci plní ideálů ze zdejší základní školy. Dostanou za úkol bránit most. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=XyF6Wx2Z2h0 (23.11.2015)

Film by se dal charakterizovat jako "Strhující kontrast mezi dětmi idealisticky snícími O válce a hrůze dětí VE válce"... První půlka filmu se mi zdála až dětinská, filmařsky ne moc povedená, zato půlka druhá byla naprosto neuvěřitelná. Šestnáctiletí chlapci, vlastně ještě děti, prve idealisticky bájící o hrdosti, hrdinství a cti, postupně zachvacuje šílenství z probuzení se do kruté reality, když jsou bez jakéhokoliv výcviku povoláni bojovat za "vlast, vůdce a vaterland". Film ve své druhé půlce prochází radikální proměnou, která z něj dělá silný divácký zážitek. Dětští herci byli sice místy toporní a přehrávali, ale to naštěstí nezkazilo dojem z filmu jako celku. Zvláště bojové scény jsou na dobu vzniku zatraceně (a nemám jiné slovo) akční. Člověku musí přecházet mráz po zádech z vědomí, že se něco takového na konci války skutečně dělo. (05.07.2005)