Niagara

Zvolit romanticky profláklé, až prefabrikované místo, kde páry masově trávívaly svatební cestu, jako dějiště rozpadu nefunkčního manželství, je samo o sobě vtipný a ironický nápad. Setkání jedné zdravé americké dvojice jak z reklamy na optimismus s druhým párem, který je prolezlý zkažeností a deziluzí, vytváří značně třeskavou směs. Jako voda nezadržitelně teče v prudkém proudu k vodopádu, ani tady se nedá zabránit tragédii oboustranně zraňujícího vztahu. ____ V manželském páru psychicky narušeného žárlivého veterána a po svobodě a dobrodružství toužící kokety se dá stejně dobře fandit oběma, oba je nenávidět, anebo si vybrat svého favorita a druhého zavrhnout. Vinu ale nesou stejnou. Vyzývavá Marilyn (tady vrtěla pozadím tak mocně, až působila jak parodie na sebe sama) a nezvladatelný Cotten rozehráli partii, která končí na zvonici v atmosféře téměř navozující pozdější Vertigo. ___ Od střetu na zvonici vůbec film nasadí temnější způsob vyprávění, mnohé nechává domyslet si divákovi a drásavé napětí vzbuzuje zdánlivě neutrálními záběry na kliky dveří, tichá lanka zvonkohry.... ve spojení s předešlým dějem, který dává tušit, že pod klidným povrchem právě zuří boj na život a na smrt. ____KOUSEK DĚJE Závěrečný pád do slova a do písmene strhne zoufalou trosku muže na úplné dno, odkud není návratu a on se o to ani nepokusí. Tahle opožděná svatební cesta přinesla šťastnější manželské dvojici nečekané rozšíření obzorů. /21. 10. 14./ (21.10.2014)

Z niektorých záberov dnes už režú oči a nemyslím tým Marilyn v negližé. Proste triky pred 70 rokmi neboli to, čo dnes. Ale ako krimi a jediná záporná rola Marilyn vôbec to je fakt kinematografický skoro poklad. Scéna vraždy vo zvonici bola vymyslená bravúrne a finále je napínavé aj dnes. Monroe ako vypočítavá femme fatale je viac než uveriteľná, pričom Jean Peters vôbec nezaostáva. A fakt že super farby to celé oživili. (11.04.2023)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)

Niagarský (s)pád. Zazpívej mi píseň na přání, zazpívej mi o vraždě. Večírek na rozloučenou chystá pro mě paní má. Až bude vše hotové, zvony na věži vyzvánět budou splnění úkolu, ale zmizelý občan prokoukl podezřele lstivé stíny, vystavil parte tomu plánu, zastavil tu blond vlnu. Sbohem, miláčku, stanu se vdovcem. Dva taháky z řad nostalgie a romantiky tu jsou - načančaná kočka společenská Marilyn, prchající z autobusové zastávky, svůj dravě sametový sex-appeal ženoucí k nouzovému východu a nebezpečně zurčivá síla vodopádu, který jak známo, teskně hučí, hučí do noci, ale s duhou na obloze se přeci opět vyčasí. Když padne noc, klidně i zrána, Marilyn křupe vášeň pod nohama, je nesoucí se manekýnou, rájem na zemi, ohněm praskajícím v krbu, vznášející se kostkou ledu, šumící v bourbonu. (18.08.2016)

Moc zajímavý film, který ale bohužel nemá to základní, čím by podobný snímek měl diváka zaujmout. V zásadních momentech mu totiž chybí napětí. Některé sekvence jsou až hitchcockovské, vizuálně zajímavé, ale svojí ležérní dramaturgickou výstavbou promrhávají šanci. A je to opravdu škoda, jelikož film vypadá pěkně, technicolor Marilyn sluší a děj i docela slušně ubíhá. 6/10 (30.06.2017)