Niagara

Rok 1953 už plně patřil MM. Měla štěstí na trojici filmů, které zabodovaly. Niagara ještě neobratně nabízela hlavně Marilynin surový sexepeal (kromě skvělých exteriérů), ale bylo jasné, že pro příště se už nebude plýtvat její energií na vedlejší roličky a levné produkce. Po Niagaře byla MM součástí už jen drahých, případně barevných či CinemaScopových produkcí. Žádná béčka. Čím si to zasloužila? Obyčejným napínákem o ženušce, která plánuje se svým milencem vraždu manžela. A takových příběhů znal Hollywood mnoho, jednou to byla Barbara Stanwycková, jindy Lana Turnerová, ale tentokrát to byla skandální holka z nahého kalendáře, která uhrála klevety i vlastní ambice. (26.09.2021)

Noir svůdný jak svojí lokací (vodopády + Rainbow Cabins) a v Technicolor obrazu, tak osudovou "selfish, manipulative, heartless, lusting bitch" (česky řečeno: p*čou) v podání Marilyn. Nutno říct, že Jean Peters je neméně sexy tahák, děj má celkem spád a finále zaboduje v napětí. ♪♫ (08.09.2020)

Přijde mi, že to v Niagaře mojí oblíbenkyni MM úplně nejvíc kdy slušelo, je tam neskutečně svůdná. Scéna v růžových šatech je přenádherná! Jak tam tak stojí, opřená o dveře, v přiléhavých, sytě růžových šatech, přivřené oči s dlouhými, hustými, černými řasami, na rtech nejméně pět vrstev rtěnky s vysokým leskem, vítr si jemně pohrává s jejími zlatavě blond vlasy - tohle prostě byla, je a bude ta nejkrásnější ženská na světě! A vůbec je mi sympatické, že je to film-noir, navíc barevný!, moc pěkně se na to kouká. (21.07.2016)

Jeden z tých filmov, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie (napr. les v Blair Witch, zámok v Zámku hrôzy, kocka v Kocke, voskové múzeum vo Waxwork, architektonické dekorácie v Dark City, sídlisko 3.kategórie v Candymanovi, interiéry v Inferne). Takmer neustále burácanie Niagary tu v podstate nahrádza zvukové efekty a hudbu vôbec. Vodopády sú tiež skvelou obrazovou metaforou vášne i nešťastného osudu, s nezadržateľnou istotou sa rútiaceho nadol. Záverečná scéna, v ktorej sú vodopády nasnímané tak, aby vytvárali dojem víru či lievika je geniálna a asociuje Poeovu poviedku Zostup do Maelstromu. Niagara je jedným z posledných filmov noir, tu v Technicolorovom prevedení. Myslím však, že čiernobiela by mu prospela viac, no chápem, že absolútnou prioritou bolo ukázať červeň rúžu Marilyn Monroe... Skvelo nakrútený skvelý príbeh, Marilyn ako záporák, Marylin hrajúca dobre (!), najlepšie vyzerajúca Marylin (pred mestskou márnicou), brilantne zaranžovaná scéna vraždy, "vlhká" atmosféra, hlavná hviezda filmu "eliminovaná" dlho pred koncom (myslím, že diváci Psycha boli omnoho viac šokovaní samotnou vraždou hrdinky než tým, že umiera pomerne skoro), jednoducho príjemné prekvapenie. Mimoriadne príjemné. (29.01.2005)

Pěkný důkaz, že noir nemusí být černobílý, aby fungoval. Krásná kamera (ty barvy! ty barvy!), úžasné prostředí Niagarských vodopádů, temná atmosféra, spousta napětí, Marilyn sexy jako nikdy (já vím, že to píšu u každého druhého jejího filmu, ale tady je to pravda :o)), škoda jen trochu moc přímočaré zápletky. 90% (09.07.2007)