Zoku Zatóiči monogatari

Druhý film o Zatoichim je přesným příkladem toho, jak má film o slepém samuraji a příležitostném samuraji vypadat. Není v něm nouze o akci a film je hlavně zábavný snad ve všech momentech, kdy je Zatoichi na scéně. Akce jsou jako přes kopírák. Typicky slepce obklíčí partička sebevědomých grázlů, které pak během dvou, tří vteřin Zatoichi bez velkých okolků vyřeší. Je jedno kolikrát se to opakuje v podání tohoto Shintaro Katsu, je to pořád prča. Film nemá větší ambice než pobavit, ať již akcí, nebo originálním jemným humorem. Ale to nijak nevadí, protože zábava je to kvalitní. Samurajský film, bez samurajské filosofie. (31.07.2012)

Druhy diel Zatoichiho je skvely v mnohych aspektoch. Dockame sa mierneho nadviazania a dodatocneho vyvrcholenia prveho dielu a tak isto aj konfrontacie so Zatoichiho minulostou v podoe jeho brata Yoshira, s ktorym ma nevyriadene ucty. Perlicka je, ze Yoshiro, v respektive jeho predstavitel Tomisaburo Wakayama je aj skutocnym bratom Shintara Katsu (Zatoichi), a tak isto je velkou hviezdou samurajskych filmov, znamy hlavne zo serie filmov Lone wolf and cub. Jednoruky Yoshiro je podobne ako ronin Hirato z prveho dielu, siroko daleko jedinym samurajom, ktory sa moze rovnat sermiarskym schopnostiam Zatoichiho. A finalna konfrontacia je naozaj brilantna (okorenena aj tym, ze Shintaro a Tomisaburo boli vo svojich profesionalnych karierach velkymi rivalmi). Tak isto sa dockate aj v skutku masivnej bitky, kde sa slepy Zatoichi postavi voci hadam dvadsiatim samurajom. Ako inak, vsetci skoncia pod cepelov jeho meca :) Skvely kusok! (9/10) (02.09.2007)

Doslova rodinná jízda - skuteční bratři hrají filmové bratry. Wakayama (ještě jako Jo Kenzaburo) působí chladně, vzdáleně a odtažitě, jeho postava nemá chybu, byť jeho výkony s mečem nedosahují pozdější působivosti (samozřejmě ani zde nepůsobí jako žádná lemra, živil se jako instruktor juda - rozdíl oproti pozdějším letům tu ovšem je). Krátký díl s krátkým a stručným koncem (a jeden z mála, u kterých je téměř nutnost vidět nejprve díl první). Akční sekvence snímané z dálky kupodivu fungují velmi dobře (byť se rýsuje podezření, že mají zakrýt nemohoucnost některých herců), potěší i poodhalení hořkých fragmentů Ichiho minulosti. Stejně dobré, ne-li lepší, než předchozí kousek. (14.05.2010)

Ohohó, návrat k slepému šermíři se vydařil. Souboje sice nenaznaly výraznějšího zlepšení, pořád nemají šmrncovní nádech akční řežby, ale jsou spíš rychlou změnou postoje, při níž někdo padá k zemi. Ale kdo, ví, možná je tenhle styl daleko reálnější než několikaminutové břinkání oceli o ocel. Každopádně mne nevidomý potulný masér a jeho příběh začíná bavit čím dál víc, vědom si svého mistrovství vystupuje i přes svůj handicap vůči svým nepřátelům s klidem a sebevědomím a vy víte, že nikdo proti němu nemá šanci. Navíc je požitkář a evidentně i sukničkář, nemůže mi tedy být nesympatický. Pokračování Zatoichiho příhod je jednoduše řečeno emocemi, nijak přehnaně, nabitý a napínavý příběh s překvapivým rozuzlením. A víc nepotřebuju, jasný čtyři, a to jen prozatím. Viděno během Season Challenge tour 2015 (25.09.2015)

Pokračovanie sa odohráva presne rok po udalostiach prvého filmu. Objavujú sa tu staré známe postavy. Vzťahy medzi nimi sa prehlbujú a zároveň tu máme aj niekoľko nových postáv. Tie dávajú postavu Zatoichiho do nového kontextu. Či už sa jedná o zlého brata alebo stratenú lásku. Natočené je to zase raz bravúrne. Či už sa jedná o súboje, prostredie mestečka alebo rozpravy o živote a intrigách. Formou mi to veľmi pripomína Kurosawové Yojimbo a Sanjuro. Končí to síce na môj vkus príliš rýchlo, ale tým, že príbehy na seba naväzujú mi to tretia časť určite v niečom vynahradí. Každopádne sa jedná o perfektný samurajský film s uhrančivým Šintaró Kacuom v úlohe Zatoichiho. (27.11.2020)