Režie:
Věra JordánováScénář:
Božena ŠimkováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
František Peterka, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová, Jaroslav Satoranský, Bohuš Záhorský (vypravěč), Martin Růžek (vypravěč)Epizody(20)
-
Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru (E01)
-
Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky (E02)
-
Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem (E03)
-
Jak Kuba utekl ke Krakonošovi (E04)
-
Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona (E05)
-
Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad (E06)
-
Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření (E07)
-
Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu (E08)
-
Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku (E09)
-
Jak chtěl Trautenberk nový kožich (E10)
-
Jak šel Trautenberk do hor pro poklad (E11)
-
Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku (E12)
-
Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu (E13)
-
Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích (E14)
-
Jak Trautenberk pořádal vepřové hody (E15)
-
Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky (E16)
-
Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu (E17)
-
Jak Trautenberk odvedl horské prameny (E18)
-
Jak se chtěl Trautenberk pomstít Krakonošovi (E19)
-
Jak Trautenberk prodával vodu (E20)
Obsahy(1)
Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - oblíbené pohádkové příběhy. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný. Příběhy, např. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky... (Bontonfilm)
(více)Recenze (495)
Čím jsem starší, tím víc je mi Trautenberka líto. V každém díle byl dětem sypán do hlaviček metaforicky zpracovaný Vítězný únor, kdy hnusný kapitalista (Trautenberg) čelí a následně podléhá soustředěnému tlaku stran Národní fronty (dělnická třída - Kuba, Anče, zemědělci - sojka, hajnej, pracující inteligence - Krakonoš). Uznávám, že zařazení Krakonoše mezi pracující inteligenci je sporné, možná by to byl spíš zemědělec. Ale zase na druhou stranu, to čarování určitou inteligenci vyžaduje. A podobně jako byl problematický skutečný Únor, i v tomto Večerníčku je buržouství Trautenberkovo problematické, není to žádný drsný kapitalista, vždyť on je v podstatě chudák. Doma si nemůže ani pípnout, aby ho Anče dost nevybíravě neusadilo nějakou peprnou odmluvou. A Krakonoš je taky pěkný ptáček, dobrý je ten díl, jak říká, tak co bych dnes Trautenberkovi provedl... ()
Náš nejlepší večerníček, ovšem pouze ten pro ty trochu odrostlejší děti. (Pro ty menší je to Maxipes Fík a pro ty nejmenší asi Krteček...) Ale rozhodně tenhle jediný neanimovaný večerníček patří po třiceti letech od svého vzniku do zlatého fondu českých pohádek. Kupodivu neruší (tedy hlavně mě, dospělého diváka) ani průhledná ideologická dobová premisa o modelově hodných poddaných a zlé (a ještě ke všemu německé) vrchnosti. Škoda jen, že nebylo natočeno více dílů... ()
Geniální pohádka, dnes už klasika, vždy s dobrým koncem...tedy s dobrým, jak pro koho. Jak stárnu, čím dál více je mi sympatický Trautenberk, protože ta jeho líná chátra je úplně neschopná a Krakonoš má svojí sojku bonzačku a kouzla. Přitom Trautenberkovy podnikatelské nápady jsou tak skvělé. No nic, budu se koukat zas a znova a čekat, jestli konečně můj hrdina vyhraje nad "dobrem" :-) ()
Snad tento národ nepohorší, když na férovku napíši, že Trautemberk byl solidní hovado. :-) Ale kdo by mu nefandil, že ano? :-) Hlas Bohuše Záhorského a Martina Růžka v úvodu a závěru mají neuvěřitelnou poetiku dosud. Samotný večerníček je špičkou naší večerníčkové tvorby a ani po letech neztrácí na kvalitě a oblibě i přes studiové kulisy. Propracovaný a vtipný scénář, krásné herecké výkony všech zúčastněných, výborná hudba, sojka bonzačka a sem tam srnka, Krakonošova zahrádka, prostě paráda!!! "Anče, Kubo, hajnej, to kyselo je moc kyselý, bramborák moc bramborvej! Já vám ukážu, čeládko líná!" Ilja Prachař (a snad to nikoho nenamíchne), ve své životní roli! ()
Tohle byl jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků a i když jsem znal každičkou epizodu i pozpátku, znovu a znovu jsem se na něj velmi rád koukal. Pak jsem Krkonošské pohádky dlouhou dobu neviděl a až teď se mi poštěstilo zhlédnout všechny díly pěkně na jeden zátah. Možná kvuli té pauze se dostavilo jisté zklamání, které zapříčinilo horší ohodnocení. To zklamání spočívá v tom, že se mi příšerným způsobem zprotivila samotná postava Krakonoše - kdysi sympatický strážce hor, prototyp kladného pohádkového hrdiny, se v mých očích změnil na stejného egoistu a antihrdinu, jakým je Trautenberk. Na každičkou Trautenberkovu lumpárnu odpovídá naprosto nepřiměřeným trestem, jehož cílem je protivníka maximálně poškodit (a ne napravit!). Nehledě na to, že je sám věrolomný a úskočný (viz epizoda s nakradeným dřevem...), případně trestá bezdůvodně (viz epizoda s pokladem). Tyhle výtky jsou sice psány s mírnou nadsázkou, ale fakt, že každý díl končí morálním ponaučením moudrého vypravěče, mi prostě nejde dohromady s předešlým dějem. Pohádkové schéma zlo vs. dobro zde dostává na frak a dobro lze vidět snad jen v Kubovi, Anči a prostoduchém hajném, kteří ale v souboji "pánů" hrají víceméně okrajovou roli. Jinak je ale seriál výborně natočený a stále se na něj rád podívám, ale prostě mě už tak moc nebaví... P.S.: doufám, že v tom někdo zase nevyšťourá "módní antikomunismus"... ()
Galerie (20)
Photo © Česká televize / Ivan Minář
Zajímavosti (27)
- Podle scénářů k večerníčku vyšla v roce 1992 kniha "Krkonošská pohádka" (kapitoly v ní jsou v částečně v odlišném pořadí než televizní epizody). Rok na to následovalo (již nezfilmované) pokračování "Anče a Kuba mají Kubíčka". Autorkou obou knih je scenáristka seriálu Božena Šimková. (Olík)
- Tento díl byl původně vysílán jako 13., ale po natočení dalších 7 dílů v roce 1984 je vysílán jako 20. díl. (TomasSlach)
- V kulisách se objevovala skutečná zvířata. Součástí scény tak byli kočky, kůzlata nebo pstruzi, kteří plavali v umělém potoce. (konvax)
Reklama