Fontána

Přechválený a nadhodnocený film, který je mnohem prostší (nejen narativními postupy, ale i svým myšlením), než jak se tváří. Fascinující obrazy a zvuky ve službách jednoho zdánlivě složitě odvyprávěného mýtu, jenž nakonec zklamává svou doslovností a paradoxně i obyčejností svého vlastního finále. Zcela nesouhlasím s přívlastky "komplexní" a "filosofický", protože když se v tom člověk trochu hnípe, opravdu objeví až přílišnou jednoduchost. Což by nevadilo u obyčejného filmu (Rekviem za sen), ale u spirituální cesty za podstatou všehomíra to prostě ruší. Audiovizuálně opojné, herci skvělí, intimní momenty vesměs odzbrojující. O to víc mrzí ladně zastíraná prostota. 70% (02.03.2007)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $10,144,010║Tržby Celosvetovo $15,978,422▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,716,584 //počet predaných kusov 478,732║ Po technickej, hudobnej a hlavne vizuálnej stránke to je nádhera(opojenie), po príbehovej by to chcelo mierne doladiť. /videl v kine: 80%/ (16.09.2007)

Death as an act of creation. Valná většina transcendentních filmů je co nejvíc pomalá, skoro až hypnotická, aby se divák mohl pohroužet do fikce a přesáhnout rozumové a smyslové možnosti. Fontána je v tomhle jiná, nebojím se říct novátorská, protože transcendence se zde navazuje organickýcm způsobem vyprávění, které se navzájem proplétá a ovlivňuje, jedno může být vyfabulovaná verze druhého a naopak. Aronofského poéma o věčné lásce, smyslu života a smrti (resp. vyrovnávání se s vlastní smrtelností) dosahuje nepopsatelných účinků prostřednictvím fyzických částí ze 16. století, poznatkových z 26. a civilních ze "součastnosti". (Přičemž část ze 16. století lze brát jako fabulaci Izzie a část z 26. jako fabulaci Tommyho; obrácení genderového vnímání - Izziina ryze mužská historicky-dobrodružná část a Tommyho rozjímající a meditující - slouží Aronofskému k dosahovaní co největší plastičnosti). Naproti těkavému vyprávění je naopak hudba Clinta Mansella stmelujícím prvkem, díky níž a zvukovým efektům Fontána stojí v opozici k filmům, s kterými bývá často srovnávána či k nim přirovnávána (2001: Vesmírná odyssea, Solaris od Soderbergha či cokoliv od Tarkovského). Směrem k divákovi ;-) jednoznačně film roku. (21.05.2007)

Už z prvých dvoch Aronofského filmov bolo pekne vidieť, že Darren sa nebude púšťať len tak do hocijakých projektov a 'The Fountain' to potvrdzuje. Jej podstata ma síce neutĺkla a nepribila k zemi ako ostatných, ale z pozitívnych dojmov to veľa neuberá. Podstatnú časť filmu som totiž tápal v nechápavosti, na ktorú mi film nedal toľko odpovedí, koľko som očakával. Možno to bude tým, že som si mohol pred jeho pozretím prečítal obsah a zámer. Po neskoršom vysvetlení a pochopení sa už taký intenzívny pocit nedostavil. Takže podstatu filmu vyzdvihujem o podstatný diel menej ako stránku hudobnú, vizuálnu, nápaditú, hereckú a režisérsku. 70%. (02.01.2008)

Vím, že si tím asi nijak nezvýším popularitu, ale pro mě byla Fontána jedním z největších zklamání roku. ____________ Jeden můj kamarád, podobně zklamaný, ji komentoval trefně: "Dokud Aronofsky točil, o tom, co zná a kde žije, tak byl výborný. Ale pak začal jezdit po festivalech a všude mu říkali, že je nový Kubrick, a on tomu uvěřil a natočil film úplně o všem, o celém vesmíru a smyslu života. Jenomže pro lidi, kteří už viděli víc filmů a četli víc knížek to není žádné veledílo, ale slabikář pro děti". _________ Nesouhlasím s tím komentářem úplně (i když mě pobavil), protože Fontána se zjevně nelíbí jenom těm nezkušeným teenagerům a navíc mám ještě daleko do toho pohrdat jejich vkusem. Jenomže Fontána je jednak naivně stylizovaná podle prefabrikovaných spirituálních pohlednic a obálek pouťové esoterické literatury, a její vyprávění kombinuje chladné konstruktérství ve snaze útočit co nejvíc na city.____________ Nelíbí se mi ani okázalé myšlenky, ani okázalé emocionální scény, ani okázalá estetika. Vím, že je do toho filmu autory hodně vloženo a mnozí diváci si z něj dovedou hodně vzít. Ale pro mě to není. (25.12.2007)