Třetí muž

Ani po sedmi zhlédnutích a třiceti normostranách, které jsem o něm popsal, mne Třetí muž nepřestává bavit a ač byl zpočátku jenom objektem podrobovaným bezemoční analýze, začínám jej nyní mít také rád. Podezření, že by mohlo jít o něco jako příznaky stockholmského syndromu, se snažím ignorovat. :-) 95% Zajímavé komentáře: genetique, sportovec, glamgirl (15.01.2010)

The third man má sice pomalejší rozjezd, ale s každou další ubíhající minutou nabírá snímek čím dál tím větší spád, člověk se do samotného příběhu noří stále hlouběji a hlouběji a užívá si ho ( alespoň co mě se týče ) více a více. K čemuž mi dopomohl ( vyjma úžasně budované poválečné atmosféře vybombardované Vídně, skvělých hereckých výkonů, mistrně napsaných dialogů ( každý týden pořádám kulturně vzdělávací sekce. Minulý týden to byl Hamlet a před tím.....striptýz :o) ), i chytlavý hudební doprovod. Netradiční spojení, avšak překvapivě dobře fungující. Přiznávám, že pro tyto černobílé noir snímky, kdy každý záběr vypadá jako samostatná, úžasně nasvícená fotografie jsem vždy měl, mám a budu mít slabost. Jak již někteří z vás zmiňují, TOP žánru to sice není, ale do " playoff " to bezproblému stačí. A musím říci jedno ( tím se liším od zdejší většiny ): závěrečnému finále v podzemní stoce se nevyrovná, žádný z novodobých, akcí nadupaných snímků. Tohle je úžasná záležitost. ( uživ. DaViD´82 si " musel pustit " znovu scénu na Ruském kole, já si dopřával tuto závěrečnou naháněčku ). Ikdyž bych to po samotném úvodu nečekal, právě tato závěrečná pasáž to nakonec u mě na těch slabších 5* vytáhla. p.s. budu se opakovat, ale....tohle si zaslouží, (ba přímo vyžaduje) velké plátno. (23.11.2010)

Slušné hodnotenie si to zaslúži už len za ten nezabudnuteľný "nástup" Wellesovej postavy na scénu. Ďalej si pridajte jedny z najlepších dialógov, aké som mal tu česť doteraz v zhliadnutých filmoch počuť a formálna stránka (nasvietenie, montáž záberov, hudba, ktorú by mňa osobne do podobného druhu filmu nikdy nenapadlo použiť, pričom ale samozrejme funguje úplne dokonale), ktorá "len" doťukáva skvele rozvrhnuté charaktery, vedené po šachovnici príbehu vskutku majstrovským spôsobom. Na svoju dobu podobne prelomové dielo ako šesť rokov mladší Kane. (29.05.2005)

Z počátku mě mírně iritoval Reedův záměr použít do příběhu z chladné Vídně hudbu hawaiského střihu, ale postupem času mě tahle zvláštní kombinace začla bavit a dodávala příběhu potřebný rytmus. Pamětihodná je určitě tísnivá nálada, kdy Cottena často obklopuje němčina, které nemůže rozumět a tudíž je často mimo kontext. A samosebou pak první zjevení Orsona Wellese a ten lyšácký úsměv, když na jeho tvář dopadne světlo z protějšího okna. Skoro výtečné. A ke všemu ta poslední scéna (viz. zajímavosti). 85% (17.06.2009)

Tak bohužel, šokující odhalení jsem tak nějak v průběhu filmu odtušil a furt mi prudil hudební doprovod, kterej se mi k tomuhle snímku prostě vůbec nehodil. Kamera opět výborná a hra stínů až neuvěřitelná. Závěrečná honička mi aspoň dojem trochu vylepšila. Bohužel tu geniálnost jsem ve Třetím muži nenašel. (13.01.2011)