Deník Anne Frankové

Jeden a půl milionu dětí bylo zavražděno při genocidě, kterou Nacisté nazvali "konečným řešením". Annin příběh je jen jedním z mnoha.. Knížku jsem četla, ale tolik na mě nezapůsobila především kvůli tomu, že v deníku Anne popisovala většinou kolik kdo dostal brambor a podobně. Film je v tomhle ohledu mnohem lepší. Dá se říct, že se v první půlce nic neděje, zato z té druhé čiší až neuvěřitelná beznaděj. Anne chtěla po válce procestovat svět nebo stát se spisovatelkou, ale kvůli zvěrstvu, které se dělo se jí nesplnilo ani jedno (alespoň zaživa ne). Je to zkrátka neskutečně silný a smutný příběh. Byla jsem moc ráda, že film obsahuje i to, co předcházelo a následovalo psaní deníku, přestože když se děj přesunul do koncentračních táborů, bylo to neskutečně depresivní. Myslím, že je skutečná ostuda, že dá většina lidí přednost filmům o superhrdinech než aby se podívali na něco, co se skutečně stalo a má nějakou hloubku. Bohužel, zdejší počet hodnocení vypovídá o tom, že lidé dnes raději opravdu to první.. A mimochodem, výběr hlavní hrdinky se skutečně povedl, opravdu jsem měla po celou dobu dojem, že se dívám na skutečnou Anne. (31.08.2012)

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)

Nerozumím tomu, proč jeden z nejsilnějších příběhů 20. století nemohl jít na velké plátno, televizní look a menší rozpočet to celé hrozně sráží. Dále mám za to, že vzhledem k tématu to měl dostat zainteresovaný a hlavně prvoligový režisér, viz Spielberg a Schindler nebo Polanski a Szpilman. Pasáže v koncentračním táboře jsou celkem silné, ale z druhé části filmu zabírají sotva 50 minut. Navíc i první část filmu není příliš poutává. Kromě Kingsleyho se tam neukáže jediný pořádný herec, ale představitelka Anny je skutečně kouzelná. Z filmu šlo vytěžit určitě víc, když si uvědomíme, jak krutý osud k Anně Frankové byl. První roky 2. světové války v Nizozemí byly hlavně o strachu z toho, co se děje za hranicemi, poté přišlo nošení židovských hvězd. V polovině války nastal čas pro úkryt, kde je objevili až necelý rok před jejím koncem. Už to byla smůla, ale po závěrečném zjištění, kolik z nich se nedočkalo konce jen o pár měsíců nebo dokonce jen týdnů, nepřestává mrazit. (12.07.2015)

Smutné je, za akých okolností dosiahla to, po čom túžila už jej detská duša. Uznanie a sláva ale nepochybne patrí aj Miep Giesovej, to je tá žienka, čo sa starala o ukrývajúcich sa Židov. Čo sa týka filmu, nikdy neopovrhujem televíznymi spracovaniami a už vôbec nie vtedy, ak vidím, že sa človek naozaj snažil. A snažil sa aj tu, no aj tak tento film nie je viac, ako lepší priemer. To čo chcel odrozprávať, sa mu podarilo, aj keď na to potreboval v 184 minútach trochu viac času. Nájde sa aj občasné prehrávanie komparzu, či miniatúrnych postáv hlavne v poslednej tretine a možno aj iné menšie, neškodné nedokonalosti, ale moje očakávania to splnilo celkom presne. 66%. (23.09.2022)

Počas celej prvej časti a do polovice druhej som si hovoril, ako dobre sa majú ľudia okolo Anny, keď to porovnám s inými židmi z rôznych kútov Európy, ktorí už dávno predtým umierali. Jasné, nespravodlivosť je už len to, že sa museli skrývať a obmedzovať. Ale v podstate sa tam nudili, tak som začínal mať podozrenie, či nie je tento príbeh náhodou výnimočný iba tým, že sa po nej zachoval denník. Keď ma zrazu vyviedlo z omylu ich zatknutie a kruté väznenie, fackajúce nás práve tým, kvôli čomu sme sa ošívali v predošlých minútach. Ľudia, ku ktorým sme si vytvorili vzťah, sú tu vláčení bahnom, ako všetci ostatní, ktorých v koncentrákoch vidíme prvýkrát. A v tom spočíva intenzita filmu. (18.09.2017)