Deník Anne Frankové

Nejdůležitější je deník. To věděli i kluci, když cestovali do pravěku. Já jsem v podstatě nesnášenlivej člověk a jsem zvyklá na svůj klid (jako správně rozmazlenej jedináček :-)) a rozhodně bych nebyla schopna vydržet několik let zavřená se stejnýma lidma, asi by mi přeskočilo. Nebo by mě spíš moji spolubydlící brzo zlikvidovali, protože se mnou není lehký pořízení. A tak Annu a všechny lidi, kteří se museli za války schovávat, obdivuju dvojnásob. Ano, je to opravdu jen jeden příběh o jedné takové rodině, protože jak všichni víme, takových bylo nepočítaně. První část byla taková poklidná a druhý díl zase hodně tvrdej. Udání skoro na konci války, tak to zrovna moc hrdinský nebylo. Já bych v koncentráku nepřežila ani jeden den. Umřela bych žalem po pivu! Dělám si srandu. Sem se to sice zrovna moc nehodí, protože toto je opravdu silný příběh, ale já si prostě nemůžu pomoct. A nejhorší byl úplně závěr, ve kterém nám bylo prezentováno, kdo jak dopadl. A z toho šel mráz po zádech. (09.05.2010)

Příběh dospívající dívky, která si přála být co nejdříve ženou. Měla svůj svět, své sny, toužila poznat první lásku... Neskutečně dojemný a krutý životní osud. Film na něj nahlíží s větším rozhledem, v knížce se Anna zpovídá zejména ze svých pocitů a myšlenek. Doporučuji projít si obojím - pohled na Annu a její život se tak vzájemně doplní. Aspoň mě se pak lépe hledaly odpověďi na otázky, které mě napadaly. Je těžké uvěřit tomu, že se tenkrát děla taková hrůza. Představa čím vším si tito lidé museli projít ve mě vyvolává velkou lítost a zároveň vztek. Pátrám ve své paměti....co jsem dělala,když mi bylo 13, 15 let? Vzpomínky na první lásku... Ale i pocity coby matky nad myšlenkou, že mi někdo bere děti s vědomím toho, že už je nikdy neuvidím. Hodně smutná jsou ta úmrtí těsně před osvobozením táborů. Nezbývá než si přát a věřit tomu, že se to již nebude opakovat. Rozhodně film doporučuji, vzhledem k tématu je moc pěkně udělaný. (19.02.2013)

Smutné je, za akých okolností dosiahla to, po čom túžila už jej detská duša. Uznanie a sláva ale nepochybne patrí aj Miep Giesovej, to je tá žienka, čo sa starala o ukrývajúcich sa Židov. Čo sa týka filmu, nikdy neopovrhujem televíznymi spracovaniami a už vôbec nie vtedy, ak vidím, že sa človek naozaj snažil. A snažil sa aj tu, no aj tak tento film nie je viac, ako lepší priemer. To čo chcel odrozprávať, sa mu podarilo, aj keď na to potreboval v 184 minútach trochu viac času. Nájde sa aj občasné prehrávanie komparzu, či miniatúrnych postáv hlavne v poslednej tretine a možno aj iné menšie, neškodné nedokonalosti, ale moje očakávania to splnilo celkom presne. 66%. (23.09.2022)

No teda - pěkná hovadina, kvůli tomuto filmu se mi ale vůbec nechce do studia této knihy! Alespoň ty scény z Osvětimi mohly být propracované, šokující, dramatické, úzkostné, když už je dopředu jasné, že víc jak polovina filmu o životě nějaké holky v úkrytu, bude stát za nic (v tomhle mi film připomněl současný životopisný "Já, Olga Hepnarová"). "Ďáblova čísla" s Kirsten Dunst a Brittany Murphy jsou oproti tomuto sto a jedna, bohužel ale nedoceněné. Alespoň Sir Kingsley je vždy zárukou toho, že u filmu vydržíte až do konce. Na druhou stranu právě on bývá vždy zárukou kvalitního snímku, tohle to se ale minulo účinkem. (17.04.2016)

"Naše rodiny sú zatiaľ spolu. To stačí." Pravdupovediac, Ben Kingsley tu dostal možno ešte lepšiu rolu, ako v Gándhim, za ktorého získal Oscara. Celkovo sa kasting vydaril. Vizuálne to síce nie je žiadny zázrak, na strane druhej toto je proste komorný príbeh, bola taká už literárna predloha a koniec koncov takto komorne žili Frankovci a spol. aj v realite - proste jedna budova a bodka. Ten príbeh klame telom, rozpráva ho skôr dieťa, než dospelá žena a je plný humoru, ale potom postupne pritvrdzuje a ku koncu už vám ostanú oči len pre slzy. (17.09.2020)