Deník Anne Frankové

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)

Emocionální požitek z tohoto filmu je obrovsky silný, prostě i když každý ví jak to dopadne tak pořád jeto obrovské drama a člověka to až dohání k slzám. Film je si myslím dostatečným uctěním památky již ve svém věku neuvěřitelné spisovatelky Anne Frankové. Četl jsem i knihu, ale přece když to člověk vidí a navíc výborně zfilmované tak z toho plyne větší zážitek. (04.06.2011)

No teda - pěkná hovadina, kvůli tomuto filmu se mi ale vůbec nechce do studia této knihy! Alespoň ty scény z Osvětimi mohly být propracované, šokující, dramatické, úzkostné, když už je dopředu jasné, že víc jak polovina filmu o životě nějaké holky v úkrytu, bude stát za nic (v tomhle mi film připomněl současný životopisný "Já, Olga Hepnarová"). "Ďáblova čísla" s Kirsten Dunst a Brittany Murphy jsou oproti tomuto sto a jedna, bohužel ale nedoceněné. Alespoň Sir Kingsley je vždy zárukou toho, že u filmu vydržíte až do konce. Na druhou stranu právě on bývá vždy zárukou kvalitního snímku, tohle to se ale minulo účinkem. (17.04.2016)

Nerozumím tomu, proč jeden z nejsilnějších příběhů 20. století nemohl jít na velké plátno, televizní look a menší rozpočet to celé hrozně sráží. Dále mám za to, že vzhledem k tématu to měl dostat zainteresovaný a hlavně prvoligový režisér, viz Spielberg a Schindler nebo Polanski a Szpilman. Pasáže v koncentračním táboře jsou celkem silné, ale z druhé části filmu zabírají sotva 50 minut. Navíc i první část filmu není příliš poutává. Kromě Kingsleyho se tam neukáže jediný pořádný herec, ale představitelka Anny je skutečně kouzelná. Z filmu šlo vytěžit určitě víc, když si uvědomíme, jak krutý osud k Anně Frankové byl. První roky 2. světové války v Nizozemí byly hlavně o strachu z toho, co se děje za hranicemi, poté přišlo nošení židovských hvězd. V polovině války nastal čas pro úkryt, kde je objevili až necelý rok před jejím koncem. Už to byla smůla, ale po závěrečném zjištění, kolik z nich se nedočkalo konce jen o pár měsíců nebo dokonce jen týdnů, nepřestává mrazit. (12.07.2015)

Smutné je, za akých okolností dosiahla to, po čom túžila už jej detská duša. Uznanie a sláva ale nepochybne patrí aj Miep Giesovej, to je tá žienka, čo sa starala o ukrývajúcich sa Židov. Čo sa týka filmu, nikdy neopovrhujem televíznymi spracovaniami a už vôbec nie vtedy, ak vidím, že sa človek naozaj snažil. A snažil sa aj tu, no aj tak tento film nie je viac, ako lepší priemer. To čo chcel odrozprávať, sa mu podarilo, aj keď na to potreboval v 184 minútach trochu viac času. Nájde sa aj občasné prehrávanie komparzu, či miniatúrnych postáv hlavne v poslednej tretine a možno aj iné menšie, neškodné nedokonalosti, ale moje očakávania to splnilo celkom presne. 66%. (23.09.2022)