Deník Anne Frankové

Knihu jsem četl tedy deník a teď sem si vyhradil tolik času na ten příběh, který je opravdu silný a velice známý ve světě. Anně se podařilo posmrtně stát se uznávanou spisovatelkou díky otci. Myslím si, že zobrazení otravných sousedů v úkrytu je vytvořeno do posledního detailu. Je to prostě jeden velký smutný příběh té doby a zasáhne i ty co si o sobě nemyslí, že jsou citlivé povahy. (12.01.2012)

Upřímně řečeno Deník Anny Frankové není žádným literárním skvostem. Měl jen štěstí, že se, narozdíl od jiných deníků, zachoval a díky zdařilému PR se stal bestsellerem. Tím samozřejmě nechci nijak snižovat význam obětí koncentračních táborů. Nikde sice není psáno, že z nepříliš dobré knihy nemůže vzniknout dobrý film, ale v případě Anny Frankové se to ještě nepovedlo. Dornhelmovo zpracování je ale prozatím to nejlepší. Možná je to i tím, že se nejedná o zpracování samotného deníku, ačkoliv některé pasáže jsou tam použity.První díl se zabývá předválečnou dobou a nástupem nacismu, které vede k přechodu do úkrytu. A právě tahle část byla nudná a o nedokázala mě ničím upoutat. To vypětí nebylo nijak intentzivní a zoufalost, která musela být přítomna, mi tady zcela chyběla. Druhý díl se odehrával v koncentračním táboře a zachraňoval co se dalo. Všechny emoce, které jsem předtím postrádal, tu zafungovaly a z filmu se stal docela intenzivní zážitek. Ale celkově ani tahle verze nebyla tou, která by mě usadila. A podle mě takový film na motivy Deníku Anny Frankové natočit nelze. 55% (18.09.2014)

Nejdůležitější je deník. To věděli i kluci, když cestovali do pravěku. Já jsem v podstatě nesnášenlivej člověk a jsem zvyklá na svůj klid (jako správně rozmazlenej jedináček :-)) a rozhodně bych nebyla schopna vydržet několik let zavřená se stejnýma lidma, asi by mi přeskočilo. Nebo by mě spíš moji spolubydlící brzo zlikvidovali, protože se mnou není lehký pořízení. A tak Annu a všechny lidi, kteří se museli za války schovávat, obdivuju dvojnásob. Ano, je to opravdu jen jeden příběh o jedné takové rodině, protože jak všichni víme, takových bylo nepočítaně. První část byla taková poklidná a druhý díl zase hodně tvrdej. Udání skoro na konci války, tak to zrovna moc hrdinský nebylo. Já bych v koncentráku nepřežila ani jeden den. Umřela bych žalem po pivu! Dělám si srandu. Sem se to sice zrovna moc nehodí, protože toto je opravdu silný příběh, ale já si prostě nemůžu pomoct. A nejhorší byl úplně závěr, ve kterém nám bylo prezentováno, kdo jak dopadl. A z toho šel mráz po zádech. (09.05.2010)

Emocionální požitek z tohoto filmu je obrovsky silný, prostě i když každý ví jak to dopadne tak pořád jeto obrovské drama a člověka to až dohání k slzám. Film je si myslím dostatečným uctěním památky již ve svém věku neuvěřitelné spisovatelky Anne Frankové. Četl jsem i knihu, ale přece když to člověk vidí a navíc výborně zfilmované tak z toho plyne větší zážitek. (04.06.2011)

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)