Deník Anne Frankové

Upřímně řečeno Deník Anny Frankové není žádným literárním skvostem. Měl jen štěstí, že se, narozdíl od jiných deníků, zachoval a díky zdařilému PR se stal bestsellerem. Tím samozřejmě nechci nijak snižovat význam obětí koncentračních táborů. Nikde sice není psáno, že z nepříliš dobré knihy nemůže vzniknout dobrý film, ale v případě Anny Frankové se to ještě nepovedlo. Dornhelmovo zpracování je ale prozatím to nejlepší. Možná je to i tím, že se nejedná o zpracování samotného deníku, ačkoliv některé pasáže jsou tam použity.První díl se zabývá předválečnou dobou a nástupem nacismu, které vede k přechodu do úkrytu. A právě tahle část byla nudná a o nedokázala mě ničím upoutat. To vypětí nebylo nijak intentzivní a zoufalost, která musela být přítomna, mi tady zcela chyběla. Druhý díl se odehrával v koncentračním táboře a zachraňoval co se dalo. Všechny emoce, které jsem předtím postrádal, tu zafungovaly a z filmu se stal docela intenzivní zážitek. Ale celkově ani tahle verze nebyla tou, která by mě usadila. A podle mě takový film na motivy Deníku Anny Frankové natočit nelze. 55% (18.09.2014)

Hodnocení po obou dvou částech. První část je hodně vlažná, seznamujeme se v ní s ukrývajícími se Židy, ale stejně většinu z nich pořádně nepoznáme a jedinými výraznějšími postavami tak zůstávají Anna a její otec. Druhá část, ve které se doslova začne „lámat chleba“, je už výrazně lepší, ale v mých očích stejně nezakryje laciné vzezření. Od tak silné předlohy jsem zkrátka čekal hutnější podívanou. (22.11.2014)

Příběh dospívající dívky, která si přála být co nejdříve ženou. Měla svůj svět, své sny, toužila poznat první lásku... Neskutečně dojemný a krutý životní osud. Film na něj nahlíží s větším rozhledem, v knížce se Anna zpovídá zejména ze svých pocitů a myšlenek. Doporučuji projít si obojím - pohled na Annu a její život se tak vzájemně doplní. Aspoň mě se pak lépe hledaly odpověďi na otázky, které mě napadaly. Je těžké uvěřit tomu, že se tenkrát děla taková hrůza. Představa čím vším si tito lidé museli projít ve mě vyvolává velkou lítost a zároveň vztek. Pátrám ve své paměti....co jsem dělala,když mi bylo 13, 15 let? Vzpomínky na první lásku... Ale i pocity coby matky nad myšlenkou, že mi někdo bere děti s vědomím toho, že už je nikdy neuvidím. Hodně smutná jsou ta úmrtí těsně před osvobozením táborů. Nezbývá než si přát a věřit tomu, že se to již nebude opakovat. Rozhodně film doporučuji, vzhledem k tématu je moc pěkně udělaný. (19.02.2013)

Počas celej prvej časti a do polovice druhej som si hovoril, ako dobre sa majú ľudia okolo Anny, keď to porovnám s inými židmi z rôznych kútov Európy, ktorí už dávno predtým umierali. Jasné, nespravodlivosť je už len to, že sa museli skrývať a obmedzovať. Ale v podstate sa tam nudili, tak som začínal mať podozrenie, či nie je tento príbeh náhodou výnimočný iba tým, že sa po nej zachoval denník. Keď ma zrazu vyviedlo z omylu ich zatknutie a kruté väznenie, fackajúce nás práve tým, kvôli čomu sme sa ošívali v predošlých minútach. Ľudia, ku ktorým sme si vytvorili vzťah, sú tu vláčení bahnom, ako všetci ostatní, ktorých v koncentrákoch vidíme prvýkrát. A v tom spočíva intenzita filmu. (18.09.2017)

O jaký lidský potenciál jsme přišli během válek...Anne Frank mohla změnit svět, mohla být známou spisovatelkou jako Dickens nebo mohla být druhou Matkou Terezou. Kvůli své smrti se nemohla stát ničím a přece byla důležitá. Stala se ikonou, reprezentantkou dalších mnoha bezejmenných obětí. Vystoupila z masy mrtvých a vyprávěla svůj životní příběh skrze svůj deník. Proto nebude zapomenuta. Nebudu se tu rozepisovat o naprosté zvrácenosti holocaustu, jen doufám, že se jednalo o dostatečnou lekci pro lidstvo, aby se již nic podobného nikdy neopakovalo. (13.02.2013)