Hledání Země Nezemě

Po dlouhé době se moje hodnocení liší od naprosté většiny. U tohodle filmu musím říct bohužel. Co naplat, že postava Johnny Deppa je jedno velké dítě, které má fantazii, že by ji mohl krájet a každému dítěti ve světě, které tolik fantazie nemá, by mohl kus ze sebe dát. Jenže kdyby to bylo vyprávěno trošku jinak, než tak nudnou formou, jakou to ve skutečnosti vyprávěno bylo. Když skvěle hrající Johnny nebyl se "svými" dětmi ve své fantazii, tak mě to totiž hrozně nudilo a říkal jsem si, jak nekonečnej ten film je. Mrzí mě to o to víc, protože postava Jamese Barrieho mi byla šíleně sympatická. Vždyť fantazie je to nejúžasnější, co naše hlava má, nejen v dětství, ale i v dospělosti. Jenom jí musíme umět pustit uzdu, jako to James Barrie dokázal. (24.12.2012)

Frontální útok na city skrze značně zidealizované osudy Jamese Barrieho? Jednoznačně. Ovšem s citem natočený a dokonale zahraný útok na city, nutno ihned dodat. O hudbě ani nemluvě. A ano, přiznávám, že ke konci jsem měl slzy na krajíčku, což se mi stává jednou za uherský rok. Forster mě opět přesvědčil, že jeho talent se hvězd dotýká. Přesto nevím, zda si to někdy pustím znovu. Přeci jen ta "limonádovost" mě trochu iritovala. Ale až po skončení filmu. Během něj si chtě nechtě musím přiznat, že jsem byl zcela lapen jeho kouzlem. Jakkoli laciným. (13.02.2005)

Střízlivě řečeno, hrdina filmu, spisovatel James Matthew Barry byl stejného sexuálního zaměření jako náš Jaroslav Foglar nebo známý dánský pohádkář Hans Christian Andersen a natočit přízemní realistický životopisný film by znamenalo nevyhnout se i některým temnějším stránkám jeho života a života jemu blízkých. Jeho přátelství k rodině s pěti malými chlapci bylo pochopitelně motivováno nejen snahou pomoci lidem v nouzi a konec konců hrdina jeho nejúspěšnější divadelní hry a předobraz Petra Pana později spáchal sebevraždu. Filmový scénář je skutečnými životními osudy slavného spisovatele jen volně inspirovaný a je napsaný v duchu jeho slavné pohádky. Je podobně dojímavý, romantický a dětsky neposkvrněný. Navíc je výborně herecky obsazený, Kate Winslet i John Depp odvádějí svůj vysoký standard. Vznikl poetický, hravý film. Celkový dojem: 85 %. (26.12.2008)

Režisér Marc Foster mě už zase (po Plesu příšer) naprosto uchvátil. Co se mohlo v rukou méně talentovaného tvůrce zvrhnout v ubrečenou tuctovou limonádu dokázal přetvořit v opravdu krásný, jímavý film, u kterého se nebudete stydět, že nějakou tu slzu nakonec uroníte. Obsazení se nedá označit než jako skvostné. Velmi lituji, že mi film v kinech utekl... (20.08.2005)

„Prečo si mi nepovedal, že tá hra je zlá?“ – „A ty mne?“ Tieto typy filmov (ďalej napríklad Crash Paula Haggisa či Mendesovo Road to Perdition) sú mi tak trocha odporné svojou silenou snahou stať sa žijúcou klasikou a získať aspoň troch Oscarov. Zvyknem tomu hovoriť akademická nuda. Dané filmy vám ponúknu PRESNE tie emócie, aké budete čakať. Najhorší je však stereotypný scenár plný klišé, v ktorom sa nenájde veľa miest, v ktorých by Marc Forster (režisér výborného – a atmosférou a vlastne aj všetkým iným drasticky odlišného - Plesu príšer) popustil uzdu fantázii. Preto ďakujme kvalitným hercom (Johnny Depp, Kate Winslet, Julie Christie, Radha Mitchell a hlavne Dustin Hoffman) a hŕstke pôsobivých scén (divadlo s detským publikom, Barry ako pirát Karibiku) za to, že to nedopadlo horšie. Viac humoru („Ale Nana predsa nie je žena!“ – „Och ježišikriste ale mi odľahlo.“ – „Nana je predsa pes.“) by snímke rozhodne prospelo. Kino Považan NMnV 2005 (10.08.2005)