Ray

Výborná hudba, výborný Jamie Foxx. Zbytek tvoří životopisná nuda. Filmu chybí silný příběh se silnýmu scénami a něco, co by jej odlišilo od spousty podobných biografií ( nejvíc mi připomínal televizního Elvise s Kurtem Russelem). 70% Zajímavé komentáře: golfista, kleopatra, Kaka, Radko (26.02.2005)

Ray by se stal pouhým nudným životopisem jedné legendy, nebýt jednoho Jamieho Foxxe. Klaním se.. O tom, že Charles byl génius snad málokdo pochybuje a i množství zvládnutých hudebních stylů ho řadí jednoznačně na hudební vrchol. Nemusíte být jeho obdivovatelem, stačí se nechat ukolébat jeho hudbou, která asi nejvíce působí při koncertních scénách. Ale i on zažíval životní tragédie – nikoli slepota, ale heroin ho zlomil, Jamie Foxx ale poslepoval všechny emoce do detailů. Životní role.. (08.01.2006)

K Oscarem ohodnoceným filmům přistupuji nedůvěřivě, zvláště v posledních letech, kdy mám pocit, že nejvyšší ocenění získávají filmy na politickou objednávku. Život Ray Charlese Robinsona se chýlil v roce 2004 ke konci (zemřel 10. června 2004, v Beverly Hills, USA v 73. letech) a bylo třeba tedy ještě jednou připomenout světu jeho velkou slávu. A čím jiným, než Oscarovým filmem. Jsou lepší filmy, než je Ray, které by si možná zasloužily ocenění více, to však neznamená, že bych snímek Ray zcela zatracoval. Herecké ztvárnění slepého hudebníka Jamie Foxxem je bezesporu vynikající a tento životopisný snímek se řadí mezi velmi zajímavé z hlediska pochopení některých okamžiků života nesmrtelné legendy Ray Charlese, coby jazzového a bluesového hudebníka a v 50. letech dokonce i průkopníka soulového hudebního stylu (nejvýznamnějším soulovým hudebníkem byl však James Brown, přezdívaný „The Godfather of Soul“ neboli kmotr soulu). ... A můj dojem ze života Raye? Zde je: "Jako citlivý manžel a otec dětí vzešlých z manželství i mimo ně Ray Ch. totálně selhal, jako hudebník dosáhl největších úspěchů jakých lze dosáhnout a jako "opíchávač" nespočtu milenek také vůbec nezaostával" ..... Zanechal po sobě 12 dětí (z toho 2 manželské), 21 vnoučat a pět pravnoučat. Tento film nás poměrně letmo a stručně provází celou životní (především hudební) kariérou Raye od okamžiku, kdy jako mladý vyráží autobusem do Seattlu za svým štěstím až do 7. března 1979, kdy se stát Georgia veřejně Ray Charlesovi omlouvá za zákaz vystupování v tomto státě od roku 1961. Tehdy totiž Ray odmítl již domluvené vystoupení v Georgii z důvodu segregace publika v hledišti. Nejvyšší uznání Ray Charlesovi bylo vyjádřeno dokonce i vyhlášením jeho skladby "Georgia on my mind" státní hymnou státu Georgia. Film tedy končí v okamžiku, kdy Ray Charles získává to největší uznání jakého se mohl dožít. Uznání rovnosti černé a bílé rasy. ......... Neodpustím si kritiku CZ dabingu Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. Ani zde, jako to ostatně v dnešním dabingu už všeobecně bývá zvykem není zachována rovnováha síly zvuku převzaté původní nahrávky (hudby) a nového doplněného mluveného CZ dabingu. V průběhu filmu se tedy stává, že je potřeba v okamžicích původní hudební nahrávky zvuk hodně zeslabovat a v okamžiku přechodu do mluveného slova opět zvuk zesilovat. Pro diváka a jeho okolí to není nic příjemného. .......Podobné filmy: Cadillac Records, Walk the Line, V řetězech, La Bamba a snad i The Commitments .... (10.01.2010)

Nebýt hereckého výkonu Jamieho Foxxe, býval by to byl průměrný film o nadprůměrně nadaném hudebníkovi. Přeci jen se jedná klasické hollywoodské drama, které mezi ostatními vyniká skvělými hudebními pasážemi. Ač je mi téměř veškerá tvroba Raye Charlese cizí, při filmových koncertech mi naskakovala husí kůže. Jinak je film jen dalším potvrzením toho jak k sobě mohou mít drogy a dobrá hudba blízko. (29.07.2009)

Tradičně pojatý biografický film, stojící převážně na skvěle vykreslené atmosféře Ameriky na přelomu 50. a 60. let, legendární hudbě (Hit the Road Jack) a jednom zcela geniálním výkonu Jamieho Foxxe. Jeho výkon patří mezi takové transformace jako je ta De Nirova v Zuřícím býkovi nebo přeměna Nicole Kidman v Hodinách. Hackfordův životopisný snímek, možná nepatří mezi zrovna ty nejoriginálnější, i tak vás ale zrod legendy rhythm and blues dostane. (01.11.2008)