Ray

Typický příklad pěkně natočeného životopisu, kterému chybí takové to fluidum, jež dělá z biografií soběstačné filmové klenoty schopné obstát i mimo stín "jejich" osobnosti. Ray je sledem klipů k výborné hudbě, prokládaným rutinou ze soukromí slavné osobnosti. Nic co by vybízelo k přemýšlení nebo nedej bože novým pohledům. Dobrý Foxx, Hackford ničím nepřekvapí ani nenaštve, precizní technická stránka, ale jako celek "klasicky životopisně" o ničem - vyjde vcelku na stejno, jestli si o Charlesovi přečtete čtivě napsanou causu v Reflexu nebo si pustíte filmeček. Obojí se záhy vytratí, i když chvíle s ní(m) strávené byly docela fajn. 65% (06.02.2005)

Takto si predstavujem životopisný film. Nie každej osobnosti sa dostane takto skvelý film, zvlášť, ak by sme chceli porovnať o koľko bohatší a búrlivejší život zažili iné osobnosti a napriek tomu filmy o nich až také dokonalé neboli. Príbeh Ch. Raya začína v čase, keď iba rozbieha svoju kariéru. Spomienkami sa vraciame do detských čias, kde zažil prvé zoznámenie s pianom, život s mamou, ktorá mu často vtĺkala do hlavy foresto-gumpovské životné múdro " Kto klame, ten aj kradne", ktoré sa mu na jeho ceste slávy často zíjde, či tragickú nehodu, pri ktorej prišiel o život jeho brat. Nesie na nej určitý podiel viny a režisér T.Hackfort výrobne využil túto traumu a pripravil pre diváka niekoľko kvalitne mrazivých hororových scén. Mňa zaujal hlavne kufor plný vody. V detstve Ray pomaly začal strácať zrak a všetky scény okolo toho sú skvelé, zvlášť s jeho matkou, ktorá ho neskôr musela opustiť. Hudobné čísla sú výborné, vôbec nenudia a už vôbec nemožno povedať, že sú tam iba do počtu. Tento film má s filmom Walk the line spoločného strašne mnoho, tak ak sa vám páčil, bude sa vám aj tento. J. Fox zahral slepého Raya fantasticky, vrátane jeho pohybov, či mimiky ale v krásnej snovej scéne, kde je vidiaci, je zrazu najmenej presvedčivý. T. Hackford odviedol výbornú prácu a ja filmu nemám čo vytknúť. Jediné, čo ma napadá je, že film nejako nevysvetlil jeho krívajúcu chôdzu. Možno je to v director´ s cut, ale je to iba detail. Mám chuť si to pozrieť znova a aj preto plný počet. 90%. (20.06.2011)

Jeden z nejlepší hudebně-životopisných snímků všech dob, o tom žádná. A nejlepší role Jamieho Foxxe, rovněž bez debat. Je skvělé, že si můžeme významné osobnosti připomínat i formou filmu. A že byl Ray Charles významnou osobností jako řemen! Nejpatrnější je to na obrovském množství všeobecně známých hitů, které ve filmu zaznějí. Film nelze jiank než doporučit. (21.02.2011)

Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Strhující příběh, krásná muzika. A silná matka, která věděla, co bude pro Raye dobré. Trailer: http://www.csfd.cz/film/116531-ray/videa/# (23.01.2009)

Když tak nad tím přemýšlím, tak Coeni mi s "V nitru Llewyna Davise" úplně zničili možnost užít si tady ty uhlazené na-oscary-aspirující útržkovitě biografické ilustrace - a nutno dodat, že i předtím jsem byla dost skeptická. Vždycky mě totiž nejdřív bude zajímat především hudba a až potom její autor/interpret. A už vůbec mi nejde o správnost životopisných údajů (viz filmy, o kterých píšu na konci), ačkoliv mě vždycky zaráží, jak mystifikačně s emocemi zacházejí filmy, které se vydávají za pravdu. Ale rozhodně za můj záchvat skepse vůči Rayovi nemůžou jenom Coeni, ačkoliv u nich uctívám to, jak nechají písně zaznít v celém rozsahu, nemají potřebu je kouskovat do klipovitých montáží nebo komentováním vysvětlovat a hlavně že je používají jako stylotvorný prvek a ne jako křoví - což mi přijde jako přesný opak toho, co se děje v Rayovi. A jako pozitivní příklad uvádím další hudební (kvazi) biografie, které mi přijdou dobře udělané: Sametová extáze, Beze mě - Šest tváří Boba Dylana a zcela z našich luhů Rok ďábla (+ čestná zmínka Amadeus). Spojnici tvoří dobře zvolené ozvláštňující formální twisty a zejména nadhled vůči portrétovanému fenoménu. Slepý obdiv (pun not intended) nevede nikdy k ničemu skvělému. (07.08.2016)