Těžká váha

Já toho Russela Crowa tak nemám ráda, ale on je tak dobrý herec, do toho výborná Renée Zellweger a Paul Giamatti, dobře zpracovaná stará Amerika za hospodářské krize a jeden přestárlý boxer, který to kvůli rodině dotáhl hodně vysoko. Mně se na to dívalo moc dobře, i když uznávám, kalkul na Oscary to určitě byl. (07.01.2007)

Nadhernej film. Ron Howard se opet sesel s Russellem Crowem a vzniknul dalsi perfektni film, i kdyz je jasny, ze Howardovi slo hodne o oscary. Tomuhle filmu nemam prakticky co vytknout. Sceny zapasu jsou nasnimany naprosto perfektne, navic kazdou ranu, kterou Russell dostane, prozivate s nim. A kdyz se zrovna neboxuje, je tu naprosto perfektne ukazana hospodarska krize. A ten zaver, to byla proste nadhera. O Braddockovi vim jen to, jak jeho boxerska kariera dopadla a tudiz jsem vedel, jak jeho finalni zapas o titul dopadne. Jenze presto jsem nemoh odtrhnout oci od obrazovky a byl jsem pekelne napnutej. A to vse hlavne diky Russellovi Croweovi, nikoho jinyho bych si do role nedokazal predstavit, byl fakt dokonalej, jak ve chvilich, kdy se kuli penezum musel ponizovat, tak ve chvilich kdy byl z rodinou a stejne tak i behem boxerskejch zapasu. Takze mi vubec nevadilo, ze tu byl licenej jako totalni andilek, kterej udela naprosto vse pro rodinu a byl tu za 100% kladase a oproti nemu Craig Bierko, jako ukazkovej parchant a tudiz ta Croweovo dobrota jeste vic vynikla. Paul Giamatti byl jako vzdy vybornej a dobre Russella doplnoval, trosku mi pripominal Joe Pesciho. Rennée Zellweger hrala taky vyborne, ale nejak zvlast mi tam nesedla. A kdyz se k tomu vsemu prida vyborna rezie, skvelej scenar podle skutecnejch udalosti, nad kterym musite zasnout, co jeden clovek kuli rodine udelal, dobre zvolena hudba a skvela kamera, vznikne uzasnej film na cistejch 5*. (24.09.2006)

„Za čo sa dočerta ospravedlňuješ?“ Talentovaného režiséra Rona Howarda som mával rád (ŽBLNK, WILLOW, OHEŇ, APOLLO 13, VÝKUPNÉ), ale po roku 2000 sa to zlomilo (GRINCH, NEZVESTNÉ, DA VINCIHO KÓD). Herečka Renée Zellwegerová ma už taktiež dnes nebaví tak, ako kedysi (DENNÍK BRIDGET JONESOVEJ, NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). Paula Giamattiho som, česť výnimkám (BOKOVKA, DÁMA VO VODE), vlastne nikdy nemal rád - a o príbehu DRUHEJ ŠANCE som si z dobových recenzií urobil názor ako o vykalkulovanej melodráme na motívy skutočných udalostí, kde hrajú veľkú rolu oscarové slovné spojenia mužská česť, ženská obeta a nezdolnosť ľudskej bytosti. Ach. Jediný rozumný dôvod na pozretie snímky, nominovanej na troch Oscarov, som zaznamenal v účasti Austrálčana Russella Crowea, ktorý patrí k mojim najobľúbenejším hercom nielen preto, že to má v hlave zrovnané. Nakoniec ma DRUHÁ ŠANCA neprekvapila v dobrom ani zlom. Schematický film podľa šablóny, ale zápal hercov, kvalitné vystihnutie „dávnej doby Hospodárskej krízy“ (výprava, kostýmy, hudba) a zručná réžia, dávajú dohromady nadpriemerný hollywoodsky film (hoci scény z ringu nudia a stopáž je zbytočne veľká). P.S. Bruce McGill mal za tie svoje trojminútové šteknutia dávno dostať Oscara. (08.02.2009)

Dost dobře nedokážu pochopit, jak jsem mohl Howardovi sežrat ty stereotypní kombinace úderů zakončené zvedáky do brady, nicméně mě jimi dokázal spolehlivě poslat na zem přesně tehdy, kdy tomu bylo zapotřebí. Těžko sbírám argumenty, proč je tenhle film při vší průhlednosti a klišovitosti tak působivý. Možná je to zásluha Russella Crowa, který opět dokazuje, že bílobílé hollywoodské hrdiny umí ze všech nejlépe. Možná je to vděčné prolnutí sociálního motivu s motivem muže-symbolu. Faktem je, že duely Jamese J. Braddocka jsem sledoval zcela bez dechu, doslova přikovaný k obrazovce. Marná sláva, není to žádný životopisný film, je to rockyvoská variace přesazená do časů hospodářské krize let 30. a opatřená nutným puncem "based on a true story". Faktem je, že z Těžké váhy doslova prosakuje radost z užívání zaběhaných schémat, radost z vyprávění pomocí těch nejosvědčenějších prostředků. Podobné pocity jsem měl např. při sledování Zwickova Posledního samuraje. Člověk prostě ví, co se stane v dalších vteřinách a náramně si vychutnává, jak dobře je to udělané. Velkofilm na míru, který mě knockoutoval... (02.10.2006)

Zvláštní film. Jednoho odpoledne jsem zaplnula televizi, samozřejmě první program, na který jsem uhodila, bylo HBO. Chvíli sleduji obraz a koho to nevidím! Russell Crowe. Mlátí nějakýho chlapíka na ulici s boxerskými pohyby. Máma mi říká něco o tom, že jde nakupovat, tak ať zatím vyžehlím prádlo. Připravuji si věci a sleduji zase Russella, tentokrát jak učí svoji malou dcerku dávat rány pěstí. Ještě chvíli váhám, na co se vlastně dívám, pak se na scéně objeví Renée Zellweger a je všechno jasné. Těžká váha, film, na který jsem chtěla jít do kina. Russell Crowe se rve o to, aby jeho tři malé děti měli vůbec, co jíst, a po delší odmlce už jako starší chlapík znovu naskočí do ringu, prostě jen proto, aby si vydělal pár dolarů. Jeho víra a láska mi trochu připomíná Brosnana v Evelyn, jen s tím rozdílem, že je Howardova režie provedená mnohem mírněji a nesnaží se tolik tlačit na pilu a vyloudit vám za každou cenu slzy. A tak sledujeme, jak se Russell Crowe nechává mlátit v ringu, a nutno přiznat, že i pro lidi nezasvěcené do tajů boxu je to mistrovský zážitek. Když se dozvídáte, že současný mistr těžké váhy Max Baer, proti kterému má náš hrdina Braddock nastoupit, zabil v ringu už dva lidi, cítíte stejnou úzkost jako Bradockova manželka, a při samotném rozdávání pěstí, máte pocit, že tohle vlastně vůbec není film, že vy jen sedíte několik metrů od ringu a ze všech sil fandíte Braddockovi. Trnete při každé ráně, kterou dostane, a jásáte při každé, která se mu naopak podaří soupeřovi zasadit. A co si přát víc než skutečně realistický a i vyrovnaný souboj, který po dlouhé době nepokračuje tradičním stylem - hlavní hrdina celý zápas prohrává a v úplném závěru se mu podaří nečekaný knock-out? Jen, aby to prádlo vyžehlil někdo za vás :-) Tenhle film vás totiž natolik připoutá k obrazovce, že i po dvou hodinách, kdy se moje máma vrátila, bylo všechno tak, jako když odešla :-) (06.09.2006)