Těžká váha

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)

Drama, které Vás nenechá ani chvíli v klidu. Životní příběh boxera Jamese J. Braddocka je natolik silný, že nad tím zůstává rozum stát. Jeho vůle udržet početnou rodinu za hospodářské krize pohromadě, je prostě obdivuhodná. Dokonce jsem se přistihl, jak to se mnou cuká, když se Braddock bil v ringu s nalomenou rukou jen proto, aby měly děti co jíst a nutno dodat, že takhle se mnou nezahýbal snad ani Rocky - 90%. (23.02.2009)

Zvláštní film. Jednoho odpoledne jsem zaplnula televizi, samozřejmě první program, na který jsem uhodila, bylo HBO. Chvíli sleduji obraz a koho to nevidím! Russell Crowe. Mlátí nějakýho chlapíka na ulici s boxerskými pohyby. Máma mi říká něco o tom, že jde nakupovat, tak ať zatím vyžehlím prádlo. Připravuji si věci a sleduji zase Russella, tentokrát jak učí svoji malou dcerku dávat rány pěstí. Ještě chvíli váhám, na co se vlastně dívám, pak se na scéně objeví Renée Zellweger a je všechno jasné. Těžká váha, film, na který jsem chtěla jít do kina. Russell Crowe se rve o to, aby jeho tři malé děti měli vůbec, co jíst, a po delší odmlce už jako starší chlapík znovu naskočí do ringu, prostě jen proto, aby si vydělal pár dolarů. Jeho víra a láska mi trochu připomíná Brosnana v Evelyn, jen s tím rozdílem, že je Howardova režie provedená mnohem mírněji a nesnaží se tolik tlačit na pilu a vyloudit vám za každou cenu slzy. A tak sledujeme, jak se Russell Crowe nechává mlátit v ringu, a nutno přiznat, že i pro lidi nezasvěcené do tajů boxu je to mistrovský zážitek. Když se dozvídáte, že současný mistr těžké váhy Max Baer, proti kterému má náš hrdina Braddock nastoupit, zabil v ringu už dva lidi, cítíte stejnou úzkost jako Bradockova manželka, a při samotném rozdávání pěstí, máte pocit, že tohle vlastně vůbec není film, že vy jen sedíte několik metrů od ringu a ze všech sil fandíte Braddockovi. Trnete při každé ráně, kterou dostane, a jásáte při každé, která se mu naopak podaří soupeřovi zasadit. A co si přát víc než skutečně realistický a i vyrovnaný souboj, který po dlouhé době nepokračuje tradičním stylem - hlavní hrdina celý zápas prohrává a v úplném závěru se mu podaří nečekaný knock-out? Jen, aby to prádlo vyžehlil někdo za vás :-) Tenhle film vás totiž natolik připoutá k obrazovce, že i po dvou hodinách, kdy se moje máma vrátila, bylo všechno tak, jako když odešla :-) (06.09.2006)

Druhý společný projekt dua Howard – Crowe ještě lépe odpovídá ideálnímu filmu na téma „americká osobní hrdost“. Podle nejpřísnějších akademických měřítek nejnalinkovanější film, v jehož dvouhodinové stopáži nenajdeme zbytečnou scénu, ale zároveň taky ani jednu, která by prokázala opravdové emoce. Ani jeden kousíček (natož tak celek) nepůsobí jinak, než sterilním dojmem filmu, jenž byl vyroben pouze pro potřebu amerického publika toužící opět vidět některého ze svých „historických“ hrdinů v akci. Formálně bezchybné – kamerové filtry, kostýmy, atmosféra – 30. roky (včetně hospodářské krize) jsou vykresleny výborně. Scény zápasů skvěle kontrastují s atmosférou rodinného prostředí Bradockových nejbližších – herecký koncert Russella Crowea, potažmo i Renée Zellweger, si oscarovou nominaci zaslouží. Jenomže celý film je chladný jako psí čumák a i když je podle skutečných osudů, je skvěle zahraný a výborně natočený, nedokázal mě ani jedinou scénou (ve dvouhodinové stopáži) oslovit. (04.12.2005)

Velké uznání Ronu Howardovi za to, že mě - člověka, který nerozumí boxu ani za mák a násilí jakkoli posvěcené sportovní ideou mu nedělá dobře, přikoval k filmu o boxu a paradoxně nejvíc ke scénám z ringu, aniž by mě ale připravil o vřelost a upřímnost příběhu muže, který "bojoval o mléko". Pokud jde o herecké výkony, vedle spolehlivého Russella Crowe se mi moc líbil "ňouma" z Bokovky (tady manažer) Paul Giamatti. (30.01.2006)