Těžká váha

Opravdu mě mile překvapil, i když trošku delší film, vůbec se nebudete nudit, při každém zápase držíte Braddockovi pěsti jako kdyby to byl člen vaší rodiny. Při každé jeho obdržené ráně na chvilku stuhnete a prosíte ať ty žebra ještě vydrží a ať už dá soupeři ránu aby lehnul. Opravdu poslední tři filmy o boxu byly naprosto super, děkuju (( :: (30.03.2006)

Řemeslně čistě odvedená práce a výborný výkon Russella Croweho způsobily, že se mi tento film líbil, a to i přes velmi povrchní scénář, který prostě nemá žádnou skutečnou hloubku a hraje s divákem vypočítavou hru na city (Braddock ztrácí sílu, vzpomene si na trpící děti a vyhraje... wtf). Dojímavé a patetické scény zabírají takového času, že na nějaké překvapivé zvraty už nezbylo místo (děj se rozjede, míří vpřed, párkrát zrychlí, ale nezahne ani jednou). Každopádně jsem se nenudil, závěrečný souboj vytvořil konečně nějaké to napětí, takže jsem od snímku odcházel spokojen. 7/10 (27.09.2008)

Rozložení tíhy osudu mezi box, práci a rodinu udělal Hauvrd tak mistrně, že ve výsledný váze mě to odrovnalo daleko víc než spousta filmů okolo, který se považujou za drsný jen proto, že si v nich dva lidi dávaj do držky. Herecký trio Crowe - Zellweger - Giamatti považuju za ještě bizarnější než letošní sestavu fotbalový Sparty, na rozdíl od kopyt z Letný ale hráli tak, že bych si v jejich fanshopu klidně koupil šálu. Jenom nechápu, proč se už i na Dvojce musej filmy pouštět dabovaný a proč už i na Dvojce musím číst, co následuje? Pane Dvořáku, vy snad koukáte na telku kvůli tomu, co v ní následuje? (28.08.2017)

Dobový snímek dojemně a sentimentálně vykreslující období hospodářské krize a chudobu obyčejných, dobrých lidí. Těch lidí, jejichž typickým zástupcem i (ne)korunovaným králem je boxer James Braddock (ztvárněn charismatickým Russellem Crowem), který dostane druhou životní šanci a vedený nadějí obyčejného lidu, ruku v ruce s hrdinským patosem, se vypracuje opět na vrchol. Howard však i z poměrně schématického scénáře vytěžil maximum, vyprávění je nesmírně poutavé, záživné a prožité. Dojemné pasáže jsou věrohodné, postupné nabuzení funguje a během zápasů jsem téměř nedýchal. Vzhledem ke smutné i heroické koncepci filmu divák skutečně neví, jestli z toho bude happyend, nebo tragický emocionální doják a tak i když si myslím, že v zápasech se mohlo ubrat na střihu, byl to fantastický zážitek, překonávající i Rockyho. 9/10 (05.07.2009)

„Za čo sa dočerta ospravedlňuješ?“ Talentovaného režiséra Rona Howarda som mával rád (ŽBLNK, WILLOW, OHEŇ, APOLLO 13, VÝKUPNÉ), ale po roku 2000 sa to zlomilo (GRINCH, NEZVESTNÉ, DA VINCIHO KÓD). Herečka Renée Zellwegerová ma už taktiež dnes nebaví tak, ako kedysi (DENNÍK BRIDGET JONESOVEJ, NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). Paula Giamattiho som, česť výnimkám (BOKOVKA, DÁMA VO VODE), vlastne nikdy nemal rád - a o príbehu DRUHEJ ŠANCE som si z dobových recenzií urobil názor ako o vykalkulovanej melodráme na motívy skutočných udalostí, kde hrajú veľkú rolu oscarové slovné spojenia mužská česť, ženská obeta a nezdolnosť ľudskej bytosti. Ach. Jediný rozumný dôvod na pozretie snímky, nominovanej na troch Oscarov, som zaznamenal v účasti Austrálčana Russella Crowea, ktorý patrí k mojim najobľúbenejším hercom nielen preto, že to má v hlave zrovnané. Nakoniec ma DRUHÁ ŠANCA neprekvapila v dobrom ani zlom. Schematický film podľa šablóny, ale zápal hercov, kvalitné vystihnutie „dávnej doby Hospodárskej krízy“ (výprava, kostýmy, hudba) a zručná réžia, dávajú dohromady nadpriemerný hollywoodsky film (hoci scény z ringu nudia a stopáž je zbytočne veľká). P.S. Bruce McGill mal za tie svoje trojminútové šteknutia dávno dostať Oscara. (08.02.2009)