Okno naproti

Vynikající film. Realita života hlavní hrdinky mě dojala. Kolik lidí není schopno změnit svůj nespokojený život? Kolik lidí se ocitne tam, kde vlastně nikdy nechtělo být? Příběh vypráví o skutečných lidech, kteří jsou v jednom okamžiku postaveni před rozhodnutí, které změní směr jejich života. Co jedna generace (cukrář) nemohla uskutečnit, musí napravit ta další. Ve filmu je mnoho myšlenek - je podle mě chyba hodnotit děj filmu jako předvídatelný - to rozhodně není. (26.04.2009)

Každý moderní film má svého buzeranta. Tady si autoři námětu už nevěděli rady a tak do role teplého obsadili nebohého ztraceného židovského starce Davida. Jinak je to velmi dívatelné a dobře zvládnuté drama. Nejvíc se mi líbila nenápadně krásna Giovanna ( Giovanna Mezzogiorno) a pohled na její obyčejný život ve slepičárně, s manželem a neustále otravujícími fagany. Film vlastně vypovídá o tom, že je-li někdo v roce 1943 v Římě žid, navíc gay a ještě se dopustí vraždy, má o srandu postaráno na celý život. (17.11.2011)

Je tu krásná hudba a velmi dobré herecké obsazení se skvělou Giovannou Mezzogiorno v čele, ale scénář na mě nepůsobil moc přesvědčivým dojmem. Už samotná výchozí situace mi připadala jako z jiné planety a podobně mimoňský dojem jsem měl ještě párkrát. Nevím, proč na to přispívali ještě Britové a Portugalci. (11.04.2010)

g.e.n.i.á.l.n.e. toľko významových rovín a príbehov, osudov a tém a navyše formálne pomerne zložito vystavané - ten film sa javí jednoduchším, ako v skutočnosti je, pretože má tak enormnú hĺbku, že sa človeku pri spätnom uvedomovaní si toho, čo v ňom videl a prežil, až zatočí hlava. Ozpetek je macher (10.02.2006)

Po úvodním velmi hezkém rozjezdu film ztratí na tempu a příběh se rozplizne do poněkud nezáživného vyústění, což je velká škoda, protože mohl být opravdu dobrý. Giovanna není moc dobře vykreslena, aby ji člověk pochopil a vlastně jsem z ní celou dobu měla dojem, že je dost zlá a sobecká, zatímco její muž byl vyloženě sympaťák a hodný člověk a nepochopila jsem, proč by ho člověk chtěl opustit. Starý pán se ztracenou pamětí byl zpočátku skvělou a zajímavou dějovou linkou, ale postupně se ta zajímavost začala vytrácet a zbyl jen celkem příjemný pocit ze vzájemného obohacení dvou nešťastných lidkých bytostí. (12.05.2009)