Dlouhé loučení

Drsná marlowka podle stylové Chandlerovy předlohy. Obyčejná detektivka to však není. Robert Altman je totiž stejně náruživým režisérem jako Phil Marlowe kuřákem. Poctivým a do detailu propracovaným způsobem nám tu tak vznikla především kvalitní galerie výstředních postaviček, skvěle zahraných kvalitními herci - především Elliott Gould, dost zaujme i "obří troska" v podání Sterlinga Haydena. Další plus je mírně ironický styl vyprávění a snímku pomáhá i příjemný hudební doprovod. (05.01.2006)

Jak se skládá vítězná sestava: námět - Raymond Chandler, režie - Robert Altman, kamera - Vilmos Zsigmond, hudba - John Williams. Když přihodíte Elliotta Goulda coby asi nejlepšího představitele Philipa Marlowa od dob Velkého spánku, tak máte stylovou detektivku americké drsné školy, jako když vyšije. Z dnešního phledu pobaví i pár štěků tak malých, že jejich představitelé ani nebyli uvedeni v titulcích (spoluvězeň David Carradine a zejména gorila Arnold Schwarzenegger). 90% (20.01.2011)

Altman ve své podvratné adaptaci klasického noiru Raymonda Chandlera přesazuje dějiště ze (zdánlivě) vizuálně i hodnotově černobílých 40. let do raných sedmdesátek s jejich křiklavostí, mnohoznačností, paranoiou a sebestředností. Z ikonického soukromého očka Philipa Marlowa se tak stává anachronismus proplouvající prostředím, do kterého vědomě nezapadá. Na Atmanově "Dlouhém loučení" bývá vyzdvihováno, že vyobrazuje dobové Los Angeles. Jenže se navzdory mnohým postavám z různorodých kruhů nejedná o ekvivalent režisérových vrcholných fresek typu "Nashville" ani o okatě absurdní sebereflexivní frašku jako "Brewster McCloud". Tady je vše podřízeno nabourávání konvencí a odhalování nepatřičnosti filmové "reality" hollywoodských produkcí. Marlowe tedy není pouze zástupcem přežitých hodnot, ale navíc i relativně pasivní a nevědoucí figurkou ve hrách a zájmech okolních postav. Ještě než zazní závěrečná zesměšňující odrhovačka "Hooray for Hollywood", která definitivně podtrhne židli jakékoli noirové zasmušilosti, prošpikovává Altman vyprávění řadou dalších zcizujících elementů - počínaje imitátorským vrátným přes všemožné další nepatřičně se chovající žánrové postavičky až po titulní song, který se do filmu vkrádá v různorodých aranžích a za roztodivných diegetických okolností. Nekonvenční uchopení se projevuje také v bravurně originální kameře, která zásadně zůstává v pohybu a spolu s inscenací a improvizací jednotlivých scén na sebe často strhává pozornost. To vytváří nejen nápadité a neotřele řešené záběry, ale také definitivně bourá základní pravidlo klasického Hollywoodu, že film nemá na sebe upozorňovat a nesmí diváky vytrhávat z vlastní budované iluze. Altman coby solitér a paličatě osobitý tvůrce se tu s velkolepou poťouchlostí ostentativně rozloučil s konvencemi studiových produkcí, a to navíc na prostoru studiové celovečerní zakázky. Když na tuto hru divák přistoupí, skýtá "Dlouhé loučení" spoustu nenápadně groteskně vychýlené a v jádru ryze anti-divácké metažánrové zábavy. (12.02.2023)

Flegmatická Chandlerovka jejíž záměrnou nedramatičnost může někdo vnímat jako mínus, ale pro mě byl požitek sledovat přesného Elliota Goulda, který se spíše nechává vláčet okolnostmi, než aby docházel k velkým odhalením. Zajímavé postavy, výborné dialogy, mírný nadhled, Altmanova oblíbená a dobře použitá transfokace, perfektní závěr. Tenhle "líný" film ve mně zanechal moc dobrý pocit. Musíte mít ovšem slabost pro noir. Altman si s tímhle žánrem pěkně hraje a deformuje některé jeho atributy ( podobně jako westernové atributy v McCabe a paní Millerová ) -- P.S.: V USA je tenhle film evidentně velká klasika - na Rottentomatoes od kritiků 94%, od uživatelů 100%, IMDB 7.5. Já se k němu dostal přes seznam Quentinových oblíbených filmů, tam také figuruje... (25.08.2006)

Súkromné očko, Philip Marlowe, prezývaný The Marlboro Man, ozaj tento chlapík fajčí jednu cigaretu za druhou, až si pripadám, ako zasiahnutý toxickými plynmi, chce za každú cenu zistiť, čo sa vlastne stalo okolo Terryho Lennoxa, kam až siaha jeho zákulisie ? Údajne mal zavraždiť svoju manželku Silviu, a potom spáchať samovraždu v krajine s typicky obľúbenou pochúťkou Tacos. A popritom sa vynárajú na povrch i nemilé skutočnosti, o ktoré sa onedlho prihlási mafián Marty Augustine, alebo taký Dr. Verringer má špinavé nečistoty za ušami, ale defacto, v tejto tzv. afére sú zapletení viacerí, na čele s alkoholickým spisovateľom Rogerom Wadeom, či aj atraktívna blondýnka, Eileen by mala o čom rozprávať, teda ak by jestvoval jej potenciálny záujem. Pre zaujímavosť, je manželkou práve Rogera, keď si najíma služby Philipa Marlowea, aby zistil, kde sa jej manžel akurát nachádza, a to je hlavný spúšťač nasledovných udalostí, keď napríklad fajčiarove susedky sa rady prezentujú hore-bez, celková nálada bola taká, ako na drogách, a tak mi presne prišiel celý Altmanov film, ktorý perfektne zachytil svoju aktuálnu dobu. Elliott Gould je v úlohe Marlowea autentický, akoby Chandlerovi sám z oka vypadol. Aha, už viem, kde bol Švarco, a pritom sa netreba až tak sústrediť, a predsa. (05.10.2019)