Romper Stomper

Nuž, ten kto je zaslepený nenávisťou, obyčajne postráda aj zdravý rozum... Síce to nebolo tak šokujúce, ako je ospevované v obsahu k filmu, no nemôžem ani tvrdiť, že by ma snímok nezasiahol, a to i napriek veľmi jednoduchému príbehu. Je totiž plný brutality a všeobecnej špinavosti, ktoré dopĺňa depresívne predmestské prostredie a najmä fantastický výkon R. Crowe. Slabšia dušička by pred ním určite pustila do gatí, vidno, že sa do svojej postavy nenávistného holohlavca naplno vžil. Ale to ma neprekvapuje, je to dobrý herec, a tu dokázal, že ním bol aj v samotných začiatkoch jeho kariéry. Všetko tu stojí a padá na ňom. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.01.2018)

Hlavním motivem tohoto filmu je násilí. Zatímco Mechanický pomeranč ukrýval ta nejbolestivější témata pod slupkou silné stylizace, Romper stoper se snaží být věrný realitě (nebo tomu, co za realitu považujeme To se mu daří. Zajímavá je rozhodně účast „předgladiátorského“ Russela Crowea. Nedá se však říci, že by jeho výkon nějak vyčníval mezi těmi ostatními. Všechny postavy jsou obsazeny spíš jako výrazné typy, než kvůli vynikajícímu herectví (čímž netvrdím že hrají špatně). Na jednu stranu mi to přijde jako chyba, jelikož postavy se nikam moc nevyvíjejí. Působí jako by vypadly z nějaké brožury o tom, jak vypadá „typický skinhead“. Jsou zaseklé ve svých vžitých představách o „lepším světě“. Na druhou stranu je tato názorová zkostnatělost některých problematických skupin to nejdůležitější, co se v Romper stoper řeší. A proto stojí za to natáčet podobné filmy. (19.08.2005)

I přes fakt, že film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl (což je ovšem obecně problém každého filmu), je Romper Stomper i dnes celkem drsná sonda do života melbournských neonacistických skinheadů. Prý ho leckde ve světě ve své době zakazovali, což už se dnes zdá trochu nepochopitelné, jelikož hranice toho, co lze zobrazit ve filmovém médiu, se rok co rok značně posunuje a skoro čtvrtstoletí starý snímek má z dnešního pohledu téměř nevinnou tvář, přesto je to dílo nekonvenční a ve svém vyznění syrové. Naprosto autentická hudba (dobový Oi! punk rock), která koresponduje s dobou, v níž v naší republice vyhrával hitparády rasistický Oi! Orlíku, kakofoní iritující ruchy, někdy trochu zmatená kamera a přesvědčivé herecké výkony ústřední trojice... (07.12.2014)

Krutý film z prostředí skinheadů. Mlátičky s japonci nakonec přejdou v mlátičky mezi sebou. Konec filmu je vůbec ironický. Docela se mi to i líbilo, ale děj nebyl tak hutný. Kdybych to měl srovnat s Kultem hákového kříže, je to pro mně jasný propadák. Navíc mi tam vadila i docela slabá hudební kulisa. Naopak musím vyzvednou Russella Crowa za bezchybné ztvárnění nacistického šílence. Takže pokud už se chcete poučit o holých lebkách, je pro mně Kult hákového kříže takový více říkající. Díky Hendovi dávám 65% jinak by to bylo míň. (10.03.2010)

Po x-tý krát na téma rasizmus aj keď ku konci to nieje až také horúce. Bez nejakého prudkého filozofovania sa film snaží nahliadnúť pod pokličku živoda jednej nazi bunky v Austrálii, ktorá je hlavne pod prívalom aziatov. Hlave začiatok je dosť maso, neskôr prim preberá téma večné nad večné: láska. Myslím, že to vážne stojí za pozretie. Crowe je výborný, ale ešte lepší je (žiaľ nebohý) Daniel Pollock, ktorý sa s holou hlavou musel narodiť. (27.08.2005)