Blízko

Konec bezstarostného dětství přichází s nástupem dvou 12letých chlapců na novou školu. Posměchy spolužáků vedou k děsivé tragédii. Otázka jestli mezi chlapci je pouze kamarádství nebo i láska zůstává nezodpovězena, ale to není důležité. Pomalu sledujeme jak jeden uvolněný kamínek může změnit celý život. Trauma, které v životech hlavních hrdinů zůstane už nikdo nevymaže, ani po konci filmu.  Dramatický příběh je natočený s jistou dávkou lehkosti a přitom citu. Od prvního záběru mne film vtáhl svou energií do děje a nepustil do samého konce. Můj nejlepší film na MFF KV a třetí místo v divácké ceně 2022. (10.07.2022)

KVIFF 2022 "emocionální doják" (v dobrém slova smyslu), o blízkosti, ztrátě, vině a odpuštění. Díky za něj, nejemotivnější zážitek z festivalu. (11.07.2022)

Celý film jsem obrečela, protože se v rodině taky udála podobná situace se smrtí. (29.11.2022)

Krásný film. (10.01.2023)

Nevěrohodný kýč. (13.01.2023)

Tohle silně emocionální a tragický drama o dvou třináctiletejch kamarádech z obce Wetteren (u města Gent, kde jsem kdysi byl i já) v Belgii zapůsobilo po téměř 26 letech na můj mozek, na mý srdce a na mý city stejně intenzívně jako snímek z roku 1996 „Spáči“ (Sleepers), kterej natočil oscarovej režisér Barry Levinson podle stejnojmennýho románu, a kterej měl v ČR svou premiéru 13. března 1997. Přiznám se, že v temnotě kina mi v těch několika vypjatejch a emočně náročnejch scénách tekly slzy po tváři. Nedaly se prostě zadržet, tak silnej film „Blízko“ (Close) skutečně je! Tenhhle film měl svou světovou premiéru na festivalu v Cannes 26. května 2022 a získal tam Velkou cenu (Grand Prix), čemuž se vůbec nedivím! V Český republice si úžasnej snímek „Blízko“ odbyl svou premiéru 7. července 2022 na Mezinárodním filmovým festivalu Karlovy Vary, kterej se konal ve dnech 1. 7. – 9. 7. 2022. Naprosto neuvěřitelný jsou herecký výkony obou hlavních protagonistů, kterými jsou Léo (ztvárnil ho kluk Eden Dambrine) a Rémi (klučina Gustav De Waele). Oproti většině (zejména americkejch) filmů, kde jsou podobný emocionální scény podbarvovány nějakou „dramatickou“ hudbou, nejčastěji smyčci, ve snímku „Blízko“ je v takových chvílích úplný, ale úplný ticho!!! A tohle TICHO mnohonásobně násobí účinek všech vypjatech citovejch scén ve filmu na diváka. Belgickej režisér a scénárista Lukas Dhont (nar. 11. 6. 1991 ve městě Gent) zřejmě moc dobře ovládá svý řemeslo a ví, jak danou scénu natočit tak, aby na divákovi zanechala co největší a dlouho trvající účinek. I když tragickej, přesto vynikající snímek! Všem ho doporučuju! Osobní poznámka: mezi hlavními hrdiny snímku (Léo a Rémi) skutečně nejde o homosexualitu, jak se někteří uživatelé tohoto serveru mylně domnívají, ale o skutečný přátelství mezi dvěma kluky. Vím to, protože jsem podobný přátelství na základní škole do našeho věku 14 let opravdu zažil s kamarádem Ivanem (bohužel již odešel do unitární kvantový dimenze). Byli jsme prostě naladěni na stejnou vlnovou délku. (14.01.2023)

Zdrcující drama o blízkém přátelství, předsudcích, odcizení a vyrovnávání se s tvrdou realitou. Zahráno s naprostou přirozeností, obzvláště ústřední mladou dvojicí. Vyprávění a vyjádření pocitů je založeno hlavně na detailních záběrech tváří postav ve spojení s pečlivě vystavěným sledem obrazových výjevů a vnitřních přirovnání. Po vizuální stránce je film hezky natočený a opravdu dobrá hudba jemně dokresluje jeho atmosféru. Těžké téma je citlivě zpracováno, přesvědčivě zahráno a filmu není téměř co vytknout. Intenzivní emoční zážitek. Podrobnější pohled (obsahuje spoilery): V tomto filmu nenajdete hlubokou zápletku, nýbrž se zejména snaží v divákovi vyvolávat emoce. Dějem je film docela plytký a lze jej rozdělit na dvě části. V první sledujeme prožívání dětství a klučičího přátelství, které přesahuje rámec běžného kamarádství, a to kvůli fyzické blízkosti obou kluků. V důsledku posměšků spolužáků se kluci odcizují. Léo Rémiho odstrkuje a dochází i k potyčce. Náhle cca v třetině filmu přecházíme do druhé části. Ačkoliv se Rémiho sebevražda může zpočátku zdát pro diváka jako málo uvěřitelná, můžeme poukázat na některé skutečnosti či dojmy k tomu směřující. Rémi byl zjevně senzibilní a odcizení s Léem bral velmi těžce. Nicméně to mohlo být i v důsledku platonické lásky k Léovi. Také zmíním scénu, kdy se kluci poperou a Rémi se následně zamkne v koupelně, což se nelíbí jeho matce. Můžeme z toho vyvodit její uvědomění toho, že si je Rémi schopný nějakým způsobem ublížit. V druhé části film zpomalí a v podstatě nám ukazuje důsledek Rémiho fatálního rozhodnutí vzít si život. Kontrast s první částí filmu, která vyobrazuje zejména prožívání blaha a radosti, je opravdu silný. Film nám servíruje dlouhé plačtivé scény, které sice mohly být více sestříhány, ale účinně přenáší pocity postav na diváka. Tohle film zvládá mistrovsky díky kameře a autentickému herectví. Na mě osobně však nejvíc zapůsobil závěr filmu, kde Léo nahlíží do vystěhovaného domu, následně sám běží rozkvetlým polem a po zastavení se teskně ohlédne zpět. Je to naprosto perfektní vyjádření toho, jak moc nám můžou chybět naši blízcí a jaká bez nich zůstává prázdnota. Pokud si ze života v sobě nesete podobný šrám, může vás tento film totálně emočně vyždímat. Nicméně bych uvítal, kdyby byla první část filmu delší a dala větší prostor pro popis vztahu mezi kluky, případně více ukázala vnímání z Rémiho pohledu a jeho motivaci k sebevraždě. Tím by se zážitek z filmu ještě umocnil. Každopádně se jedná o vynikající film, který v nás může zanechat silný emoční otisk, ale zároveň si z něj můžeme i něco odnést. (16.05.2023)

Melancholie, motýli v břiše, slzy v očích, zrychlený dech, to vše mi tento film přinesl. Close je totiž jako perfektně naladěná harfa, která hraje tklivou melodii při večeru plném hvězd. Film je nádherně barevně zpracovány a člověk se cítí jako by byl v něm. Přátelství a určitá láska mezi dvěma kluky je nepopsatelně roztomilá. Nevinnost mladí, naděje a touha, která se díky okolnostem dokáže proměnit v slzy, smutek a šedou. Jedná se o silný film s přesahem, který ale muže napsat sám život. (06.09.2023)

Jako dobře zahraný, tohleto melodrama. (08.04.2024)

Je umění s tak velkým citem natočit příběh ze života a duše mladých lidí. (23.07.2024)

Neznám belgickou kinematografii a ani pořádně mentalitu tamních obyvatel, ale pokud je většina společnosti takto uvědomělá, tak klobouk dolů. Silná témata s kapkou kontroverze, na která českou optikou musím vejrat jak zjara. Film je víceméně složen ze dvou odlišných částí, jak dějově, tak emocionálně a tempově, což mě dost rozhodilo a ke konci jsem už skoro usínal. Navíc chválím herecké výkony. (30.07.2024)

Eden hraje Lea bravúrne! Nemusí povedať ani jedno slovo a vieme, čo prežíva. Bravo. (02.08.2024)

Každý čekal nějakou gay zápletku, roztržku mezi kamarády a následné usmíření. Ve filmu je tolik krásných otazníků, které nemají potřebu odpovědi. Film je krásný, je poetický, je prostě o životě. Na nic si nehraje, i když je vlastně hrozně smutný. Čekal jsem, že Rémi nic takového neudělá, že tu pro Léa pořád bude. Ale ono ne. I tak se mi film velmi líbil! (03.08.2024)