MathLover

Matrix je srdcovka (asi jako pro každého v mé generaci). Pamatuji si, jak jsme se na něj dívali v 9. třídě při hodině informatiky:-D    Nikdy jsem nepochopila, proč nešli Morfea zachraňovat tou helikoptérou rovnou a museli "vybíjet" ty lidi dole v budově, ale stejně je to pořád prostě dobrý...(i když si to člověk pustí po 25 letech na Netflixu:-)))))

Velkolepé (co do kostýmů a scény), ale (pozor spoiler) v závěru chyběla Alia a celkově mi v téhle verzi (v části jedna i dva) chyběly ty nejzásadnější scény s politikařením. Klidně bych z toho nadbytku akčních scén vynechala nějakou tu bitvu či souboj (ty bitevní scény jedna za druhou se vám stejně po čase slijí do jedné...).    Ale jako vizuální zážitek to bylo působivé (v tomto je to úplně jiný level než verze od Lynche nebo seriál;-)).

Strhující až dokumentárně autentické sociální drama (chvílemi jako kdybych sledovala záběry z kamery někde v Přelouči před nonstopem).   Velmi mě "bolela" scéna, kde si hlavní hrdina frustrován svým vlastním "srabáctvím" vyléval zlost na malého chlapce při lekci klavíru (ukázkový zákon padajícího ho*na).  Uvaděč z našeho filmového klubu zmínil, že jsou k filmu velmi dobré podpůrné materiály pro školy. Což byla myslím výborná volba. U studentů by film mohl zarezonovat a vyvolat zajímavé diskuse...

Perfektní drama/thriller. Chvíli jsem snad ani nedýchala...

Viděno v pásmu krátkých filmů nominovaných na Oscara. A za mě jednoznačný vítěz! Nejkratší a přitom nejlepší. Zamrazilo i pobavilo:-)

Viděno ve filmovém klubu v pásmu krátkých filmů nominovaných na Oscara. A mezi nimi tedy za mě propadák a rozhodně ne krátký. Při sledování jsem cítila to samé, co kdysi při sledování Šťastného Lazara od stejné režisérky - touhu, aby už byl konec. Každá minuta vydá pocitově za pět... Já nevím, jak to ta Alice Rohrwacher dělá, že i když třeba zpracovává zajímavé téma, tak to na mě vždy působí tak nezajímavě a zdlouhavě, že se mi na to vůbec nechce koukat...

Vypnula jsem po 10 minutách. Těžko říct, jestli se to třeba nezlepšovalo...Ale když vás prvních deset minut "unudí k smrti", moc dobrá vizitka pro stand-up komika (údajně legendu) to není. Dave má asi smůlu, že jsem aktuálně zkoukla hned několik stand-upů na Netflixu a tenhle byl suverénně nejhorší...

Viděno ve filmovém klubu v našem městě, kde v úvodním slovu k filmu zaznělo, že natočili 540 hodin materiálu ....při koukání na film máte pocit, že jste je viděli všechny...(jakoby v té střižně byli už na konci tak unaveni, že zapomněli stříhat...)   Prostřední část byla přitom dost zajímavá, ale ten konec už se prostě nedal....Albert Serra zkrátka není soudný, co se stopáže týká. A nebo jen naopak nabubřele zkouší, co všechno "artový divák" vydrží:-)  První dojmy po shlédnutí snímku: "Sakra, měli nám hned na začátku říct, že je to sekce Imagina".

Tenhle film by se měl snad promítat povinně!        Začátek byl slabší, ale pak se to rozjelo v neuvěřitelně fascinující, v mnohém smutný, ale zato inspirativní příběh. Ta politická linka mi připomněla film Sláva (v tomto dokumentu jde ale bohužel o realitu, ve které žijeme...).

Opravdu hodně špatné. Vůbec tady ta pozitivní hodnocení nechápu. Měla to být asi komedie, ale bylo to většinou spíš trapné než vtipné. Neříkám, že jsem se nezasmála, ale vtipných okamžiků tam bylo tak strašně málo (napadá mě asi tak jeden - když se řešilo, jaký je UŽ slovní druh).  A obávám se, že se nejednalo ani o absurdní drama (jak to někdo v dobré víře nazval), protože se mi to zdálo spíš hloupé než absurdní...  Vlastníci byli geniální, ale tohle tedy nebyl můj šálek... Přiznávám, že jsem to nedokoukala, nešlo to. Doufám, že byl alespoň závěr ucházející...