Je mi ze sebe špatně

8/10 – Chvílemi až bytostně nepříjemné sledování. Velmi to mnou zarezonovalo. Snímek Je mi ze sebe špatně je další z řady velice nevšedních a svérázných skandinávských dramat, s kterými se v posledních letech roztrhl pytel. Stejně jako Krásné bytosti, Nejhorší člověk na světě anebo třeba Neviňátka se vyznačuje jistým naturalismem, znatelným především v pohybech a úhlech kamery, scénáři, který se obejde bez plytkého plkání a vystačí si jen se strohými minimalistickými promluvami a v neposlední řadě taky ve zvoleném tématu a jeho zpracování. Zejména Norové, ale také Švédi, Islanďani, Dánové a Finové své filmy točí úplně jinak než puritáni za velkou louží a na rozdíl od nich se nebojí tragických konců, drtivě pomalého tempa, náročných témat vyprávěných skrz černé brýle, nebojí se dokonce ani nechat celý film v závěru jen tak vyšumět do prázdna bez pořádné tečky pro dobro kinematografie. Vznikají díky tomu strašně zajímavé, poutavé snímky (některé jsem již výše vyjmenoval), které jsou fatálně odlišné od toho, co běžně vstupuje do kin, a proto je taky důležité je tam podpořit, což já jsem v případu Syk pike udělal a v žádném případě toho nelituju. Ústřední téma je narcismus, což je mimochodem strašně komplexní porucha osobnosti (ne že bych ji měl, mrk mrk), jak se můžete na internetu dočíst a tedy velice obtížné téma na zpracování. Přesto se o to Kristoffer Borgli pokusil a uspěl na výbornou. Pravděpodobně pro větší dramatizaci děje do polívky zamíchal i mnoho jiných mentálních nešvarů, které nutně nemusí s narcismem souviset, ale budiž. Naše hlavní nehrdinka je tak načasovaným koktejlem všeho možného, v přední řadě žádostivosti po pozornosti a uznání, psychopatie a narcismu. Herečka Kristine Kujath svou roli zvládla famózně. Člověk má pocit, že se to tak vážně stalo. I ostatní herecké výkony stáli za to, třebaže hlavní herecké duo si vzájemnou dynamikou kradlo každou scénu pro sebe. Režisér lehce koketoval s body hororem, některé záběry byly skutečně odpuzující. Takže asi také palec nahoru. Nějaké mouchy to sice mělo, ale nic zásadního jsem si na tom nenašel. Zahrnuta byla kritika společnosti a lidského chování, takže zase mám delší dobu o čem přemýšlet. Na tuhle lekci o správném chování rozhodně jen tak nezapomenu. Nemístná poznámka: „Nejvíce traumatizovaný z kina ale stejně odcházel CEO jedné skromné ruské firmičky...😀“ (21.03.2023)

Satirický pohled na dnešní společnost, kdy není těžké zviditelnit se, což paradoxně znamená, že to těžké je. Aby si vás ostatní všimli, musíte se hodně snažit. Co všechno je tedy člověk ochoten udělat pro to, aby se stal středem pozornosti? Třeba se i naprosto zničit. OK, bizarní to je, ale asi jsem čekal větší odvaz jdoucí až úplně na dřeň, byť jako zamýšlená výpověď to asi stačí. První více jak čtvrtina je nezáživně užvaněná, ovšem postavy se alespoň snaží být zcela nesympatické. Občas mě mátl podivný střih, takže jsem se mírně ztrácel, což byl možná záměr, jelikož film dostával lehce halucinogenní nádech. Kujathová dobrá, škoda, že v závěru nezmutovala v nějaký obří hmyz, to by byl hezký happyend. (27.09.2023)

Je mi ze sebe taky občas špatně, když civím na svůj pupek hanby, a kozy studu, protože už mi je pomali začíná příťa závidět, takže je pravý čas to dát na instáč, na který máte odkaz přímo na stránce (mrk, mrk). Zrcadlo dnešní moderní společnosti, zhyenizované a nehumální, která jen určuje symbol krásy do útrab mozkových blán náctiletých štětek, co si fotí tlustou prdel v Osvětimi s heštegem #sosad. Fakt zírám kam tahle zkurvenecká doba pokročila, ale ani mě to nepřekvapuje. Hlavní psychouška to zahrála dobře, až jsem měl nutkání ty její jaterný skvrny propíchat jak na takové té plastové píčovině s bublinkama, co praskaj, jak to odmotáváj k PPL. Tak konec rožnění, a cítím s Norama, že instačurákům a tikokoterům někdo flusl do ksichtu, a nacpal za mřížemi jak opicu v zoo, aby z toho lidi měli pojízdné obludárium. (27.07.2023)

Vynikajúca čierna komédia s štipkou body horroru, tvrdo satirizujúca rôzne aktuálne neduhy vyspelej spoločnosti - od potreby byť videný cez apatiu jednotlivcov i spoločnosti až po absurdnosť niektorých spoločenských snáh o inkluzivitu. Humor miestami zatína do živého. Film je dobre natočený, má spád, plynulo preskakuje medzi rôznymi témami a to všetko sa odohráva v príťažlivom prostredí rôznych lokácií v Osle. Potešia aj drobné detaily ako pekná práca s typografiou. 4.5*. (29.10.2022)

Super nápad a výborne odšéfovaný po remeselnej stránke, avšak príbeh sa vliekol a vliekol až som skoro skapal od nudy. Záverečných pár minút trvalo snáď večnosť! A dívať sa na tie ich škaredé držky tomu moc tiež nepomáhalo. Nóri sú snáď škaredší než Nemci! Film ale rozhodne stojí za pozornosť. So súčasnými 72% tu, na čsfd, sa dá súhlasiť. (18.11.2023)