Hanebný pancharti

Kurva prdel! Buzeranti zasraný! Jděte do prdele! Vyjebanci zkurvený. Ty jdi taky do prdele! Zatracený posraný náckové! Zkurvysyni! Nešahejte na mě! Zkurvený brátwursti! Sakra, nechte mě!..... 2. Svetová vojna a Tarantino? Veľmi lákavé (už chcem ten western !). Opať vidno na filme hravosť. Zaujímavé postavy, hlavne Aldo Raine a fenomenálny Hans Landa. Skvelá prvá polovica filmu, kde sa toho deje naozaj dosť a rôznorodosť je veľká, ale v tej druhej polke sa to už motá len okolo toho plánu a bavil som sa podstatne menej. Nedosahuje to celé ani zďaleka kultovosť a celkovú vtipnosť Pulp Fiction, je to len príjemný film z atraktívneho prostredia tak trochu iným pohľadom na aký sme boli doteraz všetci zvyknutí. (23.08.2011)

Hanebný pancharti jsou Tarantinovo nejlepším filmem, dál nemá téměř smysl cokoli dodávat... Jak je u něho zvykem, pečlivě nastudoval daný žánr a natočil dokonalou kopii evropského válečného filmu (navíc spíše francouzsky konverzačního než americky akčního) s řadou přesahů a nejen žánrových vychytávek (westernové představení panchartů s detaily očí a obličejů jednotlivých hrdinů, westernová hudba, akční zastavovačky obrazu atd.), to, jak objeví víceméně lokálního rakouského herce Christopha Waltze a udělá z něj snad nejsližtějšího záporného hrdinu v dějinách válečného filmu je úchvatné, navíc očividně napsal skutečně originální a dobře vypointovaný příběh (z hlediska Američana je úctyhodné jednu z dějových linií založit na rozdílnosti německých akcentů), který sice popírá skutečné reálie a historicitu dané doby, ale zase se opravdu hodně osobitě vypořádává s mnohdy neuchopitelným fenoménem holocaustu - myslím, že Quentina Tarantina musí mít Židé za takovýto druh židovské pomsty (scéna v kině je až infernální) skutečně v oblibě, já ho mám (po těch několika hluchých letech) znovu také - ti němečtí pancharti potřebovali dostat od těch hanebných židovských panchartů pořádně na frak... A v intencích dnešní audiovizuální kultury: - pozor spoiler - Zabili Hitlera, ti pancharti! :-) Při druhém zhlédnutí jsem si uvědomil, že celý film je také Tarantinovou poklonou médiu zvanému film, neboť je celý doslova prošpikovaný odkazy k dobové německé a americké kinematografii, ten člověk toho musel neskutečně moc načíst a nakoukat... PS: Tak mne napadá, že bych hrozně rád viděl druhý díl, ale hlavní hrdina by tentokrát musel být fiktivní Simon Wiesenthal, lovec nacistů, kterého by samozřejmě hrál zase Brad Pitt... :-) (16.09.2009)

Problémem Hanebných panchartů je pověst, která film předchází. Čímž neříkám, že jsem se nabavil, naopak! Ale když očekáváte bombu, je každé hluché místečko tím víc znát. U Hanebných panchartů je to délka. Neškodilo by film trošičku prosříhat. Některé scény jsou zbytečně dlouhé. Jinak je ovšem třeba vyzdvihnout "tarantinovštinu", jeho typický produkt. Spousta geniálních brutálních (a velmi realistických) scén, které pobavily všechny fajnšmekry (a řekl bych že jsou to právě tyto scény, které bodují zejména u těch mladších kluků). Příběh vcelku propracovaný, skvělý soundtrack a výtečné herecké výkony. Někoho vyzdvihovat je těžké, ale Christoph Waltz jako esesák Landa mne ohromil. Ale i třeba "menší" rolička Adolfa Hitlera byla uchopena naprosto nenapodobitelně. Suma sumárum: moc jsem se bavil, ale lepší než Pulp Fiction, to fakt ne ... (04.10.2009)

Příjemně starosvětský válečný film s krásnou hudbou. Tarantinovi tleskám za hrátky s jazyky a přízvuky. Na ty je tu kladen veliký důraz a Němci tu mluví německy, Francouzi francouzsky a když si mezi sebou dvě národnosti nerozumí, tak mají tlumočníka. To mě v dnešní době plné anglicky mluvících nacistických Cruisů hrozně potěšilo a navíc z toho vyplyne spusta vděčných filmových momentů, ať už je to nechápající vystrašená Melanie Laurent na nacistickém obědě či italsky mluvící Brad Pitt. Ano, je to chvílemi trochu roztahané, ale Aldo Raine je megasympatickej a Hans Landa je asi nejlepší nacista filmového plátna. (03.09.2009)

To nejlepší a (bohužel) nejhorší z Tarantina v úmorném dvouapůlhodinovém balení. Místy vizuálně i dialogově svěží, jindy ovšem přepálené panoptikum karikatur, které v jejich pobíhání po šachovnici spasí jen umění loutkářů (Christoph Waltz geniální, Pitt průměrný až úsměvný, Daniel Brühl nebo Eli Roth tragičtí...). V opájení nad nekonečnými dialogy shoří jakákoliv šance na rozvoj postav, snad jen ten Hans Landa a Shosanna mají šanci na vlastní příběh, zejména díky velkorysému prostoru, který jim (na úkor všeho a všech) Tarantino věnuje. Skvělé finále a zručné vykrádačky naznačují, stejně jako u Auta zabiják, že Tarantino to pořád ještě má v ruce. Obávám se ale, že hlava ho opět zradila. Přesto jemné sympatie, byť za až příliš konkrétní a krátké úseky. (17.08.2009)