Jerry Maguire

Ne tak úplně sportovní film, ale přesto o sportu. Zajímavá byla ta romantická linie, protože se tam motalo děcko a kamarádství místo lásky. Ale co by to bylo za Cruisea, kdyby se z toho všeho v pohodě nedostal a ještě u toho stihnul rozhazovat svoje švihácký úsměvy. Vždy mě dokázaly udivovat takové ty různé domácí debatní spolky, no tenhle s rozvedenejma drbnama byl ten nejúděsnější. Jednou se mi film líbil, než jsem zapomněl, o čem to bylo. Podruhé už jsem si na to vzpomněl, ale už se mi tak nelíbil. Ale stejně jsem si ho užil. (27.10.2008)

Ne a ne. Úspěch tohoto filmu zřejmě nikdy nepochopím. Nepochopil jsem ho v době premiéry a nespravila to ani druhá projekce. Nemůžu si pomoct, ale pro mě ten film nefunguje na žádné ze tří klíčových rovin. Režiséra si poměrně vážím a některé jeho filmy mám velmi rád, ale tentokrát se jeho eklektický rukopis poněkud rozpliznul a nezanechal ve mě, jako v divákovi, téměř žádnou odezvu. Možná je to díky tomu, že dovolil hercům exhibovat, místo aby je zkrotil a využil pro zamýšlené dramaticko-komediální role. Mrzí mě to zejména u Cruise, kterého jsem měl zafixovaného, jako slušného herce (Magnolia, Eyes wide shut, Vanilla sky, Collateral), ale to co předvádí tady, hraničí alespoň pro mě až s trapností. (Některé jeho hysterické výlevy a křečovité přehrávání mě opravdu nadzvedávaly ze židle. A jestli to měla být komická stylizace, pak naprosto nefungovala, což je ovšem zase vinou režisérského uchopení.) Tudíž ani rovina herecká, kde se mi snad nejpřirozenější zdál ten čtyřletý capart, ani režijní pro mě prostě nefunguje. A na poli scénáristickém není o moc lépe. Mělo jít o romantické komediální drama? Jakže? Viděli jste někdo Hanu a její sestry nebo Manhattan nebo třeba Smažená zelená rajčata? To jsou podle mého komediální dramata, která fungují, protože to nejsou pouhé nekonzistentní slepence - jako Jerry Maguire, ale organické, uvěřitelné a ze života odpozorované scénáře, které žijí jak na papíře, tak po přenesení na plátno. Ach jo. Fakt se mi na ten film nedívalo dobře, a to jsem se na něj docela těšil. Jediné, co mě trochu pozvedlo, bylu použití mé milované písně od Bruce Sprigsteena - Secret Garden, jejíž smutná naděje je na rozdíl od celého filmu nefalšovaná a opravdová. (25.03.2011)

Já zkrátka jinak nemůžu. Četl jsem na tenhle film chválu ze všech stran, tak jsem na něj kouknul a nějak mi nesedl. Crowe tu totiž hodně střídá žánry a tempo. Chvíli koukáme na drama o člověku, který chtěl být víc lidský a ne tak cynický, za moment ovšem sledujeme tuctovou romantickou komedii. Opravdu zvláštní film, který je místy dost roztomilý a plný laskavého humoru, na druhou stranu se hrozně táhne a drží takový odstup od diváka. Kaminského kamera je ale perfektní a celé zvolené prostředí filmu hodně prospívá. Cruise hraje svůj standard (nevadil mi, ale na nominaci na Oscara to podle mého nebylo), Gooding je taky hodně dobrý (ale Oscara fakt nechápu, nepředvedl žádný extra výkon) a Zellweger, kterou nemusím, je roztomilá a opravdu hraje, což je moc fajn. Nad všemi ale ční famózní Jonathan Lipnicki jako malý Ray, ten byl úplně neskutečný a hlavně jeho si budu pamatovat nejdéle. Bodíky přidává také velmi příjemný a vhodně zvolený soundtrack. Jinak mě to ale moc nechytlo a rozhodně jsem čekal mnohem víc. Moc žánrů je prostě na škodu. 60% (17.05.2011)

Väčšina Európanov asi tento film moc rada mať nebude, ale podľa mňa je skvelý. Toma Criusea nemám rád ale občas sa objaví v skutočne zaujímavých kúskoch (Magnolia, Eyes Wide Shut a prekvapivo Jerry Maguire). Cuba je skvelý a o Renée snáď ani netreba hovoriť. Veľa vecí na mňa pôsobilo skôr dojmom akejsi sebairónie, aj keď možno že bola neúmyselná. IMHO Croweov najlepší film, Vanilkové nebo bola békovina (taký Lynch pre masy). Vždy keď myslím na tento film, myslím na Ameriku, Američanov, ich náturu, spôsob života, prehnané sebavedmie a mediálnu otupelosť. To všetko v tom filme je a je len na vás ako to budete brať. Nemusí sa vám to páčiť, nemusíte to mať radi, ale každopádne by ste to mali tolerovať. (26.04.2006)

Tenhle film má úžasnou jiskru. Dřív jsem si (asi i kvůli dabingu, teď konečně originál) až tak nevšiml, jak přesvědčivý Tom Cruise byl. Má sice ty svoje pověstné zářivě psychologické momenty, které se prostě nehodí, ale jinak je velmi zajímavý. Sepsal etický kodex své profese sportovního agenta, sklidil mezi kolegy uznání (dosud šlo hlavně o bezohlednou honbu za vysokými honoráři), ale u vedení nepochodil a dostal padáka. A o většinu špičkových sportovců, o které se v agentuře staral, přišel. Zůstala mu svobodná matka, její roztomilý synek a jeden průměrný hráč amerického fotbalu se střelenou rodinkou. A racionální uzavřenost, která ničí jeho milostné vztahy. Cameron Crowe je možná citlivka, ale dialogy píše velmi obratně, vztahy mezi postavami mají uvěřitelné kontury, emoce rozhodně nejsou mdlé. Během jednoho snímku točí žánry a nedělá to vůbec špatně. Ač u každého je tak trochu kostrbatý. Všichni si tu vylévají srdce (Cruise samozřejmě dojde od sobectví k sebepoznání), a i když může Crowe něco vyjádřit jen obrazem, stejně někdo otevře hubu. Do toho volí skvělé skladby, jeho milostná linie je krásně obyčejná – tehdy hlavně díky křehce půvabné a prakticky neznámé Renée Zellweger – a i v menších rolích získal skvělé parťáky (možná tak trochu prokletý Oscar Cuby Gooding Jr.). Za mě stále dobré. (07.02.2016)