Slon

Typický Gus Van Sant - silný námet, nanič spracovanie. Chápem, že sa tu snažil o akúsi neosobnosť a čo možno najpresnejšie vykreslenie (niečo na báze polodokumentu) týchto hrôzostrašných udalostí, ale čo je moc je moc. Absolútne nudné, nezáživné a čo je najhoršie, bez akejkoľvek možnosti aspoň minimálneho zblíženia sa s postavami. Príliš neosobné, sterilné a preto bola emotívna stránka niekde blízko nuly. Na túto tému poznám ďaleko lepšie spracovaný snímok - Polytechnika (2009), kto nevidel tak dajte radšej ten. 35/100 (11.10.2016)

Gus Van Santova ,,pozorovací" tvůrčí metoda se míjí účinkem, neboť díky ní je psychologický drobnokres hlavních aktérů školního masakru neúplný a dosti povrchní. Takovému tématu sluší estonská Klass, ne poněkud chladné, ploché a přeumělkované vyprávění amerického nezávislého režiséra. Z filmu se (jistě záměrně) vytratilo jakékoliv napětí a jako neorealististické obrazy snímek také neobstojí, neboť je divákovi podán (=vyprávěn) nelineárně v módním postmoderním tvaru. Je škoda, že tenhle film natočil právě Gus Van Sant (což je poznání hodně paradoxní)... Podobné filmy: Klass, Bang, bang, seš mrtvej!, Ben X, Šikana, Kdyby..., Bowling for Columbine (09.08.2009)

Van Santov odstup nechápem. Baletí okolo horúcej kaše a tvári sa, že len ukazuje prstom. A pritom si toto téma tak žiada hĺbku. Letargické vrávoranie po chodbách bez zmyslu vytvára unavenú, odťažitú atmosféru a film sa aj napriek stopáži vlečie ako týždeň pred výplatou. Ak téma tragédie v Columbine, tak Moore...ten aspoň donúti človeka premýšlať. 60% (19.03.2007)

Samozřejmě nevím, jak to vypadá na americké střední škole... Zajímavý experiment s výhradním využitím neherců, digitální kamerou zaostřenou vždy na jedinou postavu, kterou sleduje s až dardenneovskou urputností, práci s reálnými zvuky a nechronologickým vyprávěním stojí za pozornost. Jen klavírní koncert (Beethoven) mi přišel zbytečně dlouhý a poukazování na tradiční viníky (počítačové střílečky, fašismus, homosexualita – zapomněli snad už jen na metalovou hudbu) děsivě zjednodušující. (03.03.2010)

Tak mám za sebou druhý a zároveň poslední snímek, který nám v premiéře nabídla v rámci Amerického nezávislého léta 2009 Česká televize. A mé pocity? Mám-li být upřímný, tak film Slon na mě působí trochu rozpačitě. A těžko říci, čím konkrétně je to způsobeno. Věděl jsem, že tohle má být o masakru ve škole Columbine, a pan režisér zřejmě tušil, že lidi se na to budou chtít podívat jen kvůli tomu sériovému vraždění, a tak to odkládá až na nejzazší možnou dobu a předtím nám ukazuje životy jednotlivých zúčastněných a představuje nám tyhle jednotlivé aktéry. A je pravda, že to je s velikým odstupem, takže jsem si nestihl k nikomu z nich vytvořit nějaký větší vztah. Pravdou ovšem také je, že některé záběry byly naprosto zbytečné (plující mraky, kamera jdoucí za jednotlivými aktéry i několik desítek vteřin), jiné naprosto nereálné (nikdo neutíká v knihovně před střelci, jeden týpek si je fotí, další holka jenom čumí, další se jde nechat odprásknout dobrovolně). Ale na druhou stranu je na tomhle filmu něco, co se mi velmi líbilo. Těžko říct, co to je, ale fakt je ten, že prostě tomuhle filmu nedokážu dát nízké hodnocení. Jedná se podle mého názoru určitě o povedený film, který stojí za to vidět. Já prostě toho času stráveného s tímto filmem nelituji. Ale přesto si myslím, že když už nějaký film o masakru na Columbine, tak spíše doporučuji 50minutovou dokumenátrní rekonstrukci Masakr na střední škole Columbine z roku 2004, kterou u nás taktéž vysílala Česká televize a která je v mnoha ohledech lepší nežli film Slon. Pokud se k tomu dostanete, tak opravdu doporučuji. Jinak filmu Slon tedy po zralé úvaze uděluji čtyři hvězdičky. (10.08.2009)