Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Melodramatická pohádka o Radúzovi a Mahuleně vychází z autorské dílny básníka Julia Zeyera a skladatele Josefa Suka a našla v roce 1970 své mistrovské filmové zpracování v poetické režii Petra Weigla. Režisér vytvořil pohádkový film s Magdou Vášáryovou a Janem Třískou v hlavních rolích s hudbou Josefa Suka a v úpravě dialogů Josefa Topola, který adaptoval stejnojmennou divadelní hru Julia Zeyera z roku 1896. Klasický pohádkový příběh vypráví o strastiplné pouti dvou mladých lidí, prince Radúze a princezny Mahuleny ze dvou sousedních znepřátelených podtatranských království, kteří musí při své lásce překonávat nejrůznější nástrahy, protivenství, čáry a kouzla. (Česká televize)

(více)

Recenze (85)

type_B 

všechny recenze uživatele

V době, kdy se pomalu začaly plížit společenské tendence, jako je malost, konformnost, konzumerismus, tendence, které přežívají, akorát v jiné podobě, dodnes, vznikl film, který by dokázal s přehledem ztvárnit shakespearovské drama. Minimalistické scény (podle mě velmi moderní) jen podtrhují ohromnou bohatost textů a silně kontrastují s vypjatým výrazem herců, herecké výkony jsou patetické - v tom nejlepším slova smyslu, jsou divadelní, jsou extrémně těžko pojatelné a jsou extrémně elitářské, jak vzhledem k jejich původcům, tak k jejich recipientům. Zeyer stojí zcela neprávem ve stínu Jiráska... Jiráska zná snad úplně každý, málokdo od něj něco četl, ale téměř nikdo nečetl nic od Zeyera, přitom jeho prózy jsou velmi nevšední a zajímavé. Závěrem chci vzpomenout hudbu, která je úžasná. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Jak tu trefne zminuje nektery z kolegu, prilis divadelni (az baletni) kostymy neladi s realnym prostredim filmu. Dale mam problem i s podivnou formou dialogu, tez hodne basnicko-divadelni. Na druhou stranu je nutne obdivovat vytvarnou stranku/odvahu, a predevsim pak skvele obsazeni. Magda je uzasna a superkrasna, slusi to i moji oblibene Jarusce O.. Vyborna je tez Adamova v roli krute kralovny. Artovy zazitek, mnohem mene pohadka. Pro deti to podle meho prilis neni. 4- ()

Reklama

jatamansi 

všechny recenze uživatele

Jako malá, když jsem to viděla poprvé, jsem nemohla přijít na chuť neobvyklým maskám, těm širokým čelenkám. A velice silnému líčení. Tak mne rozptylovaly, že jsem hru ocenila až po letech. Ono mi to opravdu víc než film herectvím připomíná divadelní inscenaci v plenéru, ovšem sakra dobře udělanou inscenaci. Zpěvný jazyk, výborné herecké výkony, skoro bych si to měla brzy pustit, abych mohla ten komentář nějak obarvit, je takový nějaký suchý. V žádném případě však nepovažuji, podle vlastních pocitů, za pohádku, ale za dílo pro kultivovaného, sečtělého a nekonvenčního diváka. Byť mu bude za chvíli čtyřicet. Tomu filmu, ne divákovi… ()

crozet 

všechny recenze uživatele

Dramatizace sice uměle živena neúměrnými hudebními prostředky a antickými deklamacemi, spolu s kostýmy, exteriéry, naturální estetikou a samozřejmě velikými herci to celé však člověka připoutá. I jo, mákli si a je to výkon poctivý. Škoda toho Třísky, takový talent a zaujetí se rodí výjimečně.. Suk-nic-moc. ()

bery71 

všechny recenze uživatele

Krásná poetická středověká balada. Z pohádky to má sice prince, princezny, království a kouzla. Ale nevím, které dítě by zhlédlo celý tento snímek. Velkým plusem jsou herecké výkony a krásné exteriéry. Film, nebo spíše zfilmovaná báseň, má spoustu velmi silných chvil. Atmosféra by se dala krájet a texty postav jsou líbezně pronášeny. Není třeba velkých triků, není třeba mnohých peněz, aby vznikl velký film. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Některé scény filmu jsou citacemi obrazů s námětem „Černého jezera“ od malíře Jana Preislera. (Gooffy)
  • Film byl dokončen 15. prosince 1969, ale zveřejněn až 14. května 1971. Důvodem byla skutečnost, že počátkem roku 1970 chystalo Národní divadlo slavnostní premiéru Zeyerovy hry u příležitosti 25. výročí osvobození ČSR a podle článku z Rámcové dohody mezi Českou televizí a ministerstvem kultury ČSR si vyžádalo odložení premiéry filmu. Inscenace měla derniéru 11. května 1971. (Zdroj: Archiv ND, složka Radúz a Mahulena 1970) (minielisa)
  • Hrad, kde žila Mahulena (Magda Vášáryová), je ve skutečnosti Spišský hrad na Slovensku. Radúzův (Jan Tříska) domov jsou exteriéry hradů Rabí a Kost v České republice. Dále se natáčelo v zámeckých parcích v Sychrově a ve Valeči. (blazekhonza)

Reklama

Reklama