Rocky Horror Picture Show

Bizarní možná, originální rozhodně. Bohužel taky poněkud režijně neukočírovaná záležitost, která po strhujícím nástupu začne omílat stereotypní muzikálový systém bez další inovace a jakékoliv invence. Sharman boduje slibnými náznaky, ale razantnější přitlačení na pilu mu uniká mezi prsty. Je to docela škoda, protože takhle celá tato šílenost stojí na nohou jenom díky božskému Timu Currym, jehož tranďácká kreace nemá na filmovém plátně obdoby. V součtu stejně zábavný jako (bohužel nedoceněný) De Palmův Phantom of the Paradise. (20.04.2007)

Není v historii kinematografie zase tak moc filmů, o kterých by se v první řadě dalo hovořit jako o kultovních. Rocky Horror Picture Show toto poměrně úzké pojmenování ale bez debat naplňuje. Pestrobarevný žánrový pelmel, který si utahuje nejen z klasických (béčkových) hororů a sci-fi, ale i sám ze sebe, přičemž neustále ironicky pomrkává na diváka (jednotlivá muzikálová čísla jakoby parodovala a zároveň reflektovala předešlou pasáž - systematické narušování klasičnosti). Jak jinak si vysvětlit typickou a doslova profláklou zápletku o píchlé pneumatice, blízkém a tajemném panství či hradu s ještě tajemnějším (a v tomto případě ulítlejším a extravagantnějším) majitelem a následném večírku plném bizarních postav, převleků a situací. [==] Obecně si nedokážu představit, že by film vznikl v jiném desetiletí než právě v 70. letech, kdy extravagance, nejrůznější experimenty a hlavně určitá uvolněnost či vyprázdněnost formy (citelná zejména v tehdejším hollywoodském filmu než opětovně v 80. letech s ohledem na zesílenou kontinuitu „zklasičtěla“) hrály prim, respektive dosáhly vrcholu. (25.11.2014)

Naprosto uvolněná, svobodná a osvobozující atmosféra, která nakažlivě krásně zasáhne i diváka. Příběh nemá jednoznačný děj, ani logiku, ale v tomhle případě by to bylo snad i na škodu. Nesmysl střídá nesmysl, taneční i sexuální orgie se proplétají, hudba je hypnoticky rokenrolová a texty jsou skvělé. Dokonce i brutální vražda je podaná tak hravě, že nepohorší. A nikdy bych nevěřila, že Tim Curry někdy mohl vypadat sexy, natož ještě v makeupu, podvazcích a korzetu. /5. 7. 2010/ ____P. S. Po x-tém shlédnutí, kdy mě ten film vždycky rozveselí, musím pokorně doznat, že Frank n. Furter má v sobě víc ženskosti, než jsem kdy viděla dohromady. A přesto, potkat ho, stačilo by mu jen na mě kývnout...... Vlastně je to moralita: za to, že se oddáš absolutní rozkoši musíš vždycky zaplatit! (05.07.2010)

Ty muzikály asi nebudou tak špatné. Po My Fair Lady jsem se rozhodl pustit si další, tentokráte z opačného soudku a opět to vyšlo. Jde určitě o jeden z nejoriginálnějších a zároveň nejvtipnějších muzikálů. Kadence vtipných scén sice není příliš častá, vše však vynahrazují taneční čísla spolu se zpěvem. Úvodní píseň, stejně jako výstup tranvestity z transsexuální Transylvánie jsou vrcholy filmu a výsledný dojem kazí jen závěrečné rozuzlování. Tim Curry ve své životní roli a mlaďoučká Susan Sarandon (jakkoliv divně toto slovní spojení zní) pohromadě, už jen proto stojí Rocky Horror Picture Show za to (no řekněte sami, jak často uvidíte Susan Sarandon mladou, že?). (01.11.2007)

Co více k domnělé muzikální legendě vyprávět, než to, že mi prostě nesedl jak její humor, tak ani jednotlivé písničky. A to mám jinak britský humor hodně v úctě stejně tak, jako muziku podobnou té, co jsem slyšel tady. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem si vyslechl nekonečné vyprávění o tom, jak jsou někteří lidé oddaní tomuto filmu, budu se zdržovat hlubšího komentáře. Ono to bude lepší. (29.03.2016)