Zlatá devadesátá

Seriál, v ktorom sa ten pridávaný smiech stává doslova otravne monotónnym mučivým nástrojom pre uši. Spočítal by som na jednej ruke, koľkokrát som sa zasmial aj ja zároveň... a ešte by mi pár prstov ostalo nevyužitých. Ja chápem účel týchto sitcomových pauzičiek na umelý smiech, ale keď je niečo až takto zúfalo kŕčovité a nevtipné, tak to s takouto rušivou zvukovou kulisou vyznieva práveže ešte bezradnejšie, silenejšie a trapnejšie a ani len úškrn zo mňa táto nevtipná partička nevymačkla. Ani keby mi z reprákov púšťali s tým smiechom marihuanový dym z Redovej pivnice. Nostalgia tu a tam preblikne, keď sa tu mihnú staré xichty (nebyť Reda, tak ešte hviezda dole). Ten rozdiel oproti novej generácii je ale celkom priepastný, lebo akonáhle matadori predajú slovo tejto novej omladine, tak je to proste len predvídateľne nudné a kŕčovité...Ak v súčasnosti takto vyzerá situačná komédia, tak zas dlho žiadny sitcom nechcem vidieť ani z diaľky... 6 epizód, stále konštantne vyluhovaný odvar. Strata času pokračovať. (26.01.2023)

No. Nebudu tvrdit, že tu nebylo pár dobrých forů. Většina teda uloupena ze zlatých sedmdesátek. Ale celkově je tu pár základních chyb. Omladila se skupina, takže nejsme šestnáct-sedmnáct, ale kolem patnácti. Teplý asiat nesmí chybět, což mě štve jen kvůli tomu, že je tam jasně daný "na sílu", protože má kupodivu ty lepší fóry. Největší chyba... Necítím devadesátky. Ikonická hudba jako podkreslení chybí, celkově ten feel prostě jen hadry nedodělají. A ty děcka musí také žít před kamerou v devadesátých letech. Chovají se ale přesně, čím jsou. Současná děcka, co si na devadesátky jen hrají. Za to můžou i dialogy, takže scénáristé se moc nepředvedli. Takže nejvíc to zachraňují morous Red a bláznivka Kitty. Zlatá sedmdesátá jsem měl rád. Tohle nebude patřit k mým oblíbencům. Ale také nejsem cílovka. P.S.: Camea potěšila, ale Hyde mi tam prostě chyběl. Danny byl shledán nevinným, není to fér. (21.01.2023)

That '70s Show sem viděl možná pár dílů, takže v případě "devadesátek" se žádné nostalgické šimrání nekoná. Sice sem zhruba věděl kdo je kdo, ale camea herců z originálu mě nechávala chladným. A nechal mě jím i celý seriál. Chápu, že devadesátky nejsou tak specifická doba jako léta šedesátá a sedmdesátá, ale vůbec sem z toho seriálu neměl pocit, že by se měl odehrávat v té době. Občas tu sice zahraje nějaká písnička z té doby, děcka nemají mobily, počítače a fotit se musí normálním foťákem, ale i tak na mě celá tahle série působila jako klasický současný sitcom, navíc ne moc povedený. Ta chtěnost a tlačení věcí na sílu je tu strašně moc vidět a i když to není tak agresivně otravné jako Fuller House, (ne)funguje to v mnoha ohledech velmi podobně...40% (25.01.2023)

Ačkoliv jsem devadesátkový návrat do Point Place dal prakticky na jeden zátah, nepovažuji ho za úplně štastný nápad. Když už oprašovat legendární značku, tak bych to viděl asi takto: Snažit se domluvit s co nejvíce herci původního seriálů, natočit jenom pár epizod a postavit to celé na nich…..něco jako např. American Reunion. Protože ať se Kurtwood Smith a především Debra Jo Rupp snaží sebevíc, stěr mladého Kelsa prostě nikdy nebude takový, jako od Ashtona Kutchera. Když jsem před dvaceti lety usedl v Redově garáži na starý gauč a dal jedno plechovkové s Dannym Mastersonem (nebo ovocný nanuk s Wilmerem Valderramou), prostě jsem tam byl, seděl jsem z Redově garáži v roce 1976. Možná to je tím, že jsem i já zestárnul, ale po dokouření jointu s asijským homosexuálem se devadesátky rozhodně nekonaly….to spíš škola v přírodě s Hannah Montanou. Zlatá devadesátá jsou nenáročný, ne vyloženě špatný sit-com, ale jako potomek původního seriálu působí spíš jako parazit. (23.01.2023)

That '70s Show mám rád, protože byly seriálem bezelstným, dlouho držícím stabilní kvalitu a odehrávajícím se v jiné době, než ve které se natáčel. Nostalgii po starých časech prodával dobře a nápad na pokračování s novou generací mi přišel s adekvátním časovým odstupem až překvapivě dobrý. Jenže zdání klame, protože devadesátky ve výsledku se svým předobrazem prohrávají ve všech směrech. Chtějí být totiž úplně stejné. Nebo ještě lépe - vykrádají původní seriál úplně ve všem. Odehrávají se ve stejných lokacích, citují nebo variují pozapomenuté dějové linky, Nate a Nikki jsou slabým odvarem Kelsa a Jackie. Co není stejné a má to za následek karambol v hodnocení, je chemie mezi herci. Víc než kdy předtím mi dochází, jak dokonale se povedlo najít představitele Erica nebo Michaela, protože nikdo takový tentokrát na skladě není. Respektive je, ve dvojím podání. Kurtwood Smith a Debra Jo Rupp fungují jako dva milující se protiklady i tentokrát, ale scénář jim dává až příliš prostoru a vzhledem k věku Reda a Kitty se podobné starosti nepěkně střetávají s pubertální sérií trablů mladé Leiy. Po dvou sériích mám největší radost z trefných citací dobové popkultury a občas extra vypečené hlášky v podání Ozzieho, ale zbytek je bída. A ne, nepomáhá ani epizodická účast starých známých. Ve většině případů totiž dělá oblíbeným charakterům medvědí službu a dělá z nich až karikaturu sebe sama (Fez) nebo jejich představitelé (zejména Laura Prepon) působí unaveně, jako kdyby za sebou tenhle fandom už chtěli nadobro nechat. (30.03.2023)