Zlatá devadesátá

Po třech shlédnutých dílech zatím takto: Eric nevypadá a ani se nechová jako dospělý otec pubertální dcery. Camea starých postav jsou fajn, ale byl bych raději, kdyby tam byly trvale. Nová parta mi zatím moc nesedla, ale bál jsem se, že to s vyvážením minorit bude extrémnější, jak je u Netflixu zvykem, ale očividně si jejich woke producenti postačili s homosexuálním asiatem. Z původního seriálu šly sedmdesátky cítit na sto honů, tady nebýt kostýmů a rekvizit, nepoznal bych, že to mají být devadesátá léta. Vypadá to spíš jako nějaká party na téma 90. let. Postava chudé matky těch dvou sourozenců, která nápadně chováním připomíná Simonu z Comebacku, mi připadá neskutečně zbytečná a otravná. Asi má nahradit Laurie, jejíž původní představitelka bohužel zemřela, a tak se jako postava nemohla vrátit (i když herečka, kterou tu původní nahradili ke konci původního seriálu, myslím stále žije). S původní partou děcek jsem se ve 14, kdy jsem Zlatá sedmdesátá viděl poprvé, sžil okamžitě. Je mi nyní 21, jsem věkově stále blíž těm teenagerům, a i tak mi připadají strašně cizí, mezitím co se plně sžívám s Redem. I když mladej Kelso a Leia jsou vlastně celkem fajn postavy. Red a Kitty to táhnou, bez nich by to bylo o ničem. A vlastně to celkem ujde, jen se k tomu asi nebudu vracet, oproti původnímu seriálu. Je to vlastně o dost lepší, než jsem čekal. Jsem rád, že zase tolik autoři nepromrhali potenciál. (24.01.2023)

Ačkoliv jsem devadesátkový návrat do Point Place dal prakticky na jeden zátah, nepovažuji ho za úplně štastný nápad. Když už oprašovat legendární značku, tak bych to viděl asi takto: Snažit se domluvit s co nejvíce herci původního seriálů, natočit jenom pár epizod a postavit to celé na nich…..něco jako např. American Reunion. Protože ať se Kurtwood Smith a především Debra Jo Rupp snaží sebevíc, stěr mladého Kelsa prostě nikdy nebude takový, jako od Ashtona Kutchera. Když jsem před dvaceti lety usedl v Redově garáži na starý gauč a dal jedno plechovkové s Dannym Mastersonem (nebo ovocný nanuk s Wilmerem Valderramou), prostě jsem tam byl, seděl jsem z Redově garáži v roce 1976. Možná to je tím, že jsem i já zestárnul, ale po dokouření jointu s asijským homosexuálem se devadesátky rozhodně nekonaly….to spíš škola v přírodě s Hannah Montanou. Zlatá devadesátá jsou nenáročný, ne vyloženě špatný sit-com, ale jako potomek původního seriálu působí spíš jako parazit. (23.01.2023)

I když Kurtwood Smith a Debra Jo Rupp zachraňují co se dá, jde jen o takový slabý odvar Zlatých sedmdesátých pro současnou generaci. Starých známých se tu taky moc nedočkáme, což je škoda... 3* za tu nostalgii a sitcomovou stylizaci ze starý školy. Jako nenáročná oddechovka na víkend ujde. (22.01.2023)

Sedmdesátky patří mezi moje oblíbené sitcomy a i díky tomu budu k pokračování o něco shovívavější než by možná bylo nutné. Je totiž víceméně jasné, že cílovou skupinou by měli být diváci jako já, kteří seriál vyhledají z nostalgie.  Ono to vlastně docela funguje, Red a Kitty jsou stěžejními postavami a příběh je zajímavější, když se zapojují. Navíc na návštěvu přijdou všechny dostupné postavy z předchozího seriálů a i když nehrají výrazné role, tak jejich přítomnost potěší. Škoda je, že nová parta nefunguje tak dobře jako ta předchozí. Je sice víceméně jasné, kdo má být kdo, ale prostě to tak nešlape. Ale ani tak seriál nezatracuji. K odreagování je to fajn a coby nenáročná oddechovka to svojí roli splní. Smíchy jsem se u toho nemlátil, ale na druhou sérii si čas asi najdu. Jen by to chtělo trochu vyladit chemii ve skupině a víc spoléhat na "devadesátkovou" atmosféru. (18.02.2023)

No. Nebudu tvrdit, že tu nebylo pár dobrých forů. Většina teda uloupena ze zlatých sedmdesátek. Ale celkově je tu pár základních chyb. Omladila se skupina, takže nejsme šestnáct-sedmnáct, ale kolem patnácti. Teplý asiat nesmí chybět, což mě štve jen kvůli tomu, že je tam jasně daný "na sílu", protože má kupodivu ty lepší fóry. Největší chyba... Necítím devadesátky. Ikonická hudba jako podkreslení chybí, celkově ten feel prostě jen hadry nedodělají. A ty děcka musí také žít před kamerou v devadesátých letech. Chovají se ale přesně, čím jsou. Současná děcka, co si na devadesátky jen hrají. Za to můžou i dialogy, takže scénáristé se moc nepředvedli. Takže nejvíc to zachraňují morous Red a bláznivka Kitty. Zlatá sedmdesátá jsem měl rád. Tohle nebude patřit k mým oblíbencům. Ale také nejsem cílovka. P.S.: Camea potěšila, ale Hyde mi tam prostě chyběl. (21.01.2023)