Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

5* tento film patří mezi první, kdy jsem se začínal seznamovat se skandinávskou kinematografií a oblíbil jsem si ho natolik, že si ho občas zopakuju a doporučuji kudy chodím. Zejména kvůli upřímnému a příjemnému humoru, nadhledu a lidskému přístupu. A možná je to i jediný povídkový film, který má ode mě plný počet hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (22.01.2017)

Originálních počinů není nikdy dost, a když mimo svoji jedinečnost nabídnou i něco navíc, tak tím lépe. Skupinka Norských režisérů dostala za úkol zmapovat tamní politickou scénu. Každý si vybral jednu parlamentní stranu, a natočil povídku ve které vyzdvihuje základní myšlenku zvolené partaje, a dovádí ji ad absurdum. Satirou a sarkasmem se nešetřilo, s politickou korektností si nikdo hlavu nelámal, a i proto vznikl snímek který ke svým filmovým kvalitám přidává mrazivě nezkreslený pohled do duše lidí skandinávského království. Nebo hořko-sladkou poetiku života malého člověka, to podle divákovy pozice na stupnici optimismus - pesimismus. Jediným kazem na kráse je fakt, že informace o Norském stranickém systému nepatří v Česku k obecně známým, a k plnému zážitku je nutné si alespoň něco málo zjistit dopředu. To neplatí pro poslední povídku, která je perfektně srozumitelná úplně každému. Nezbývá než doufat, že se i naše kinematografie jednou zmůže na podobně progresivní projekt. (04.10.2011)

Skvostné pohlazení, poplácání i pár facek do života ze života Norů. Nejen blond vlasy, ale především tragikomické "neočekávanosti" života z okolí i ze samotného srdce čerpací stanice (která ani zdaleka nenabízí jen krmi našim plechovým miláčkům) jsou šroubky a nýtky jednomu letadlu (dvouplošníku), které je všem mikropříběhům pojivem a jako jediné nám pomůže se nad to všechno nakonec povznést. Takže je již jasné, o čem to celé je? No jo, tak mrkni na Faye a další odkaz v jejím komentáři. .... A Čína? To slovo zde také zazní. Dvakrát. (31.10.2005)

Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) (06.03.2005)

Můj úplně první film, který jsem kdy viděl na MFF ve Varech a navíc úplná náhoda. Byl jediný, na který jsem ještě sehnal lístek a hned takováto trefa! Ačkoliv figuruje v názvu snímku Čína, je v hlavní roli Norsko a jeho lidé resp. alegorie na jednotlivé strany norského politického spektra. Na každou z 8 stran vytvořili různí režiséři (údajně na základě losování) vtipné i smutné povídky zasazené do jednoho předvolebního dne kdesi u odlehlé benzínové pumpy. Škoda, že někdo u nás před volbami nevytvořil něco podobného, některé strany by mohly být velice zajímavé . (06.08.2010)