Soumrak

V prípade Súmračného Seibeia ide predovšetkým zrovna aj o to, že sa ním ústredný predstaviteľ v podaní tokijského rodáka Hirojukiho Sanadu, nielenže mimoriadne zviditeľnil, ale zároveň snáď obdržal i jednosmernú letenku - smer - Hollywood, ležiaci vo veľkomeste Los Angeles, a patriaci pod slnečný štát Kaliforniu, kde prakticky pôsobí až doteraz, čím sa v podstate zrejme (stále) jedná o najzaujímavejšieho, japonského herca, účinkujúceho v「Mekke filmu」, asi toľkoto zaujímavých informácii hneď na samý úvod... • Samozrejme, že „nikto učený z neba nespadol”, a ani on nebol toho žiadnou väčšou výnimkou, a tak musel na sebe tým pádom i poriadne popracovať, aby mohol napokon zakotviť a udomácniť sa v súčasnosti rýchlokvasiacom, filmovom priemysle, produkujúcom nespočetné množstvo najrôznejších brakov, v ktorých sa bohužiaľ už miestami objavuje i spomínaný herec, ale najskôr sa vráťme najprv na začiatok, keď tomu ešte tak našťastie vôbec nebolo, nakoľko v prvej dekáde 21. storočia, po poľutovaniahodných počinov, nie je chýru, a ani slychu, čo je vskutku veľmi dobre znamenie. • Dalo by sa povedať, že vďaka režisérovi Jódžimu Jamadovi bude už o rovný rok neskôr účinkovať i v Poslednom samurajovi, čím si ešte viac upevnil svoju pozíciu celosvetového, charakterného herca, ktorým sa stal už vo svojom naprosto prelomovom filme, ktorému sa momentálne teraz trochu intenzívnejšie venujem. • V prvom rade som túto snímku vnímal, ako One man show, ktorý ale príliš netlačil na pílu, i keď by vlastne kľudne mohol. Jedná sa o naozaj pomalejšie tempo, a to v priamej kombinácii ohľadom psychologického nastavenia hlavnej postavy, v nadväznosti na historický kontext s potenciálnymi, romantickými prvkami, ktoré sa priveľmi netlačili do popredia, čím by sa zbytočne vytvárala akási melodramatickejšia línia, aj keď podtrhujem, že nebyť obsadenia pôvabnej ženskej postavy Tomoei linumiovej v podaní Rii Mijazawovej, tak pevne verím tomu, že by konečný výsledok neobsahoval až toľko špecifických a k tomu i pozitívnych vlastností, koľko nateraz má. Skrátka, tomuto protagonistovi zväčša zručne sekundovala, a to i napriek tomu, že nemala zatoľko hereckého priestoru, koľkože by si možno jej postava nakoniec zaslúžila, pričom v obsadení figurovalo viacero hercov, ktorí boli na tom takmer podobne. • Jednoznačne ma tiež zaujala i postava akéhosi antagonistu Zenemona Jogoa v podaní Mina Tanaku, s ktorým mimochodom viedol Seibei "Súmračný" Iguči, dlhší a kľúčový dialóg, asi vôbec najzaujímavejšia pasáž, čo sa teda konkrétne týka celej tejto snímky so samotnou pochvalou pre hudbu Isaoa Tomitu. • Nenechajte sa odradiť anglickým prekladom tohto titulu, ako The Twilight Samurai, čo môže evokovať budúcu Twilight ságu, kedy v prvej možnosti sa jedná o celkom pozoruhodné, filmové dielo, zatiaľ čo v druhých eventualitách išlo najmä o to, ako čo najviac nasrať diváka! (29.05.2023)

Pod křídly skromnosti vám štěstí vždycky leží na dosah a slovo ambice pak vlastně dostává zcela jiný význam.. Stejně ladně jako květy azalky plují po řece, vypráví Yamada o nezvratném soumraku samurajů, úsvitu lidských hodnot a životní filosofii, s kterou se beze zbytku ztotožňuji. Hiroyuki Sanada s definitivní platností vystřelen mezi mé nejoblíbenější herce (18.11.2009)

Tklivý a citlivý příběh chudého samuraje, který musí za soumraku z práce ve skladu chodit domů, aby se mohl starat o dvě dcery a senilní matku poté, co mu umřela manželka. Neuvažuje se znovu oženit, ale poté, co se vrátí jeho kamarádka z dětství začíná váhat. Tahle "romance" je nádherná a tak odlišná od všeho, co se na západě točí. Režie na sebe vůbec neupozorňuje, a tak se můžeme soustředit na herecké výkony a příběh podbarvený pěknou hudbou. 8/10 (09.11.2009)

Natočiť pekný samurajský film s veľkou nádielkou citov nie je, zdá sa, pre šikmookých žiadna veda. Akcie sa nadšenci tohto typu filmov veľa nedočkajú, takže aj ja upozorním na vyvarovanie sa pred sklamaním. O to viac dali tvorcovia dôraz na citový základ filmu. Tradície a zvyky východných kultúr sú pre mňa ešte stále veľkou neznámou a tak sa vždy teším, keď je na ne dávaný dôraz, obzvlášť tak senzitívne ako v tomto filme. Herci hrali umiernene a spoľahlivo, príbeh bol priezračný, skromný, bez vedľajších úmyslov, ale i tak sa mu podarilo nenápadne zaútočiť na citlivé divákove miesta. Ešte spomeniem krásny hudobný doprovod a udelím zaslúžené štyri hviezdičky. 80%. (11.11.2009)

Neuvěřitelně nádherný příběh samuraje, který se potýká s mnoha problémy, snaží se být zodpovědným otcem, nemá manželku, protože mu zemřela a občas je okolí pro posměch. Celý svůj tvrdý úděl snáší bez výčitek či sebelítosti, štěstí nachází ve svých dvou dcerách. Z počátku filmu o něm nikdo v okolí netuší, jak výborný šermíř je. Když se dostane do nevyhnutelné konfrontace, seřeže protivníka dřevěným mečem ... Od té chvíle je na něj pohlíženo již jinak, ovšem jen z toho pohledu, jak jeho schopností využít ... V ničem ve svém životě necítí nepřekonatelný problém, jeho prioritou je jeho rodina. Jedinné, čeho se nejvíce bojí je paradoxně smrt eventuálního protivníka v boji. V poslední části filmu je však donucen již s pravým mečem zasáhnout v zabarikádovaném spuchlém domě nepřemožitelného šermíře. V té chvíli vidíme jeho neuvěřitelný vnitřní boj a vzdor vůči tomu, co se může a má stát. Co je pro něj horší? Bude jeho rodina bez otce? Nebo musí prolít cizí krev, vzít někomu život, někomu, koho ani neznal? Absolutně DOKONALÉ drama, které do 3/4 stopáže stojí na neuvěřitelném hereckém výkonu bývalého akčního béčkaře Henryho Sanady, ve finále se pak nádherný film změní až v horrorové drama, kdy se ve stuchlém domě setkává jako by s vlastním svědomím, bolestí, temnotou a vnitřní samotou, která je zhmotněna vyšinutým popíjejícím samurajem, který si chce povídat ... V tu chvíli se dá atmosféra vyloženě krájet, divák ani nedutá a s bázní sleduje, co se může každou vteřinu stát a jak film dopadne. Musím uznat, že od chvíle kdy je donucen k souboji jsem měl oči plné slz. Ve finále filmu jsem brečel jako malé dítě ... Úžasně zpracovaný film se pomalým tempem nese a postupně graduje. Henry Sanada dokazuje jak svoji stále neuvěřitelnou fyzickou průpravu (ale o souboje ve filmu vůbec nejde), tak zejména umění herectví. Zřejmě nejlepší seriozní japonský film, jaký jsem zatím viděl ... (13.02.2009)