Spartakus

Prekvapivo slušne natočený film, ktorý je po dejovej stránke zaujímavejší ako jeho stomiliónoví kamarát Gladiátor. Príjemným prekvapením je herecké obsadenie; nie sú to žiadne herecké hviezdy, ale do svojich úloh zapadli. Mňam Rhona Mitra. Vinikajúce tu boli: súkromný boj, skok koňa do rímskych légií, vstup do arény presne okopírovaný z gladiátora. Škoda že je taký dlhí (v TV by bol rozdelený na dve časti), no a ten jeho rozpočet. A hodil by sa k nemu aj výraznejší hudobný doprovod. (21.04.2005)

Jejejejej, opravdu "historický" velkofilm zmrvený tak odporně, že už to ani víc nešlo! Proč ty prachy radši nedat na charitu, než je vyhodit oknem! Hvězdičku dávám jen za hudbu, film absolutně nestojí za řeč. Nagelovanej Spartacus, kterej má snad u sebe pojízdnou maskérnu, děj řídký jako průjem, mizerně natočený, od A do Z trapný dialogy napěchovaný legračními pokusy o tehdejší humanismus (tak to mě dojalo, málem jsem rozbil stůl, jak jsem do něj smíchy bušil)...samozřejmě že to nemá se skutečným povstáním gladiátorů nic společného! Je to prosťoučká blbina plná do očí bijících nelogický černých děr, že jsem se spíš celou stopáž smál jako při výsostně dobré komedii. Casting byl mizerný, režie uboze chatrná, takže jsem zůstal jen kvůli hudbě Randyho Millera, která se kupodivu poslouchat dala (narozdíl od Gladiátora Hanse Zimmera). (28.01.2007)

Od tohoto filmu jsem čekal přesně to co jsem nakonec dostal. Když přihmouřím očko s porovnáním se skutečným příběhem Spartaka, tak mi rozhodně vyloženě nesedla hlavní postava. Celý film nagelovaný Spartakus s elegantně upravenými vlasy i při řežích a jeho věrná otrokyně, manželka. Její splození syna bylo spíše úsměvné, než-li jakýmkoli způsobem dojemné.Celkově špatný film po všech směrech. (03.12.2008)

Kamenujte mě!!! Když to totiž srovnám s HBO spartakem, tak to má pár větších pozitiv. A sice herecké výkony, herecké obsazení samotné, mnohem lepší a racionálnější dialogy, boje se nezaměřují jen na pár hrdinů, na které se sice dalo koukat, ale 3 série ( u některých 4), to je až trochu moc. Upřímně řečeno ani jsem v to nedoufal. Nevím, kolik HBo seriálů vlastně mám nakoukaných ale vím, že jak v GoTu , tak i ve spartakovi svoje digitální loutky(komparzisty) vystavovali ve větším počtu maximálně tak z výšky Boeingu, popř. jedoucího pendolina. Nechci vyloženě tyhle aspekty u tohoto filmu chránit, nebyly nijak extra, ale v porovnání se skandálém, který se odehrával u seriálového Spartaka, sázíc pouze na vyšperkované digitální 300 boje s poutavým vývinem příběhu, u kterého jsem ovšem musel neskutečně trpět u stupidních rádoby melodramatických,kamenných tváří, jejichž příprava na role probíhala z 90% ve fitku. No vem to čert. Oba Spartakové měli pobavit jiným způsobem a oba u mne uspěli s tím rozdílem, že se tohoto filmu nechopil někdo zámožnější, který by tomu dodal ještě věrohodnější nádech, ať už jde o postavy, boje prostě aby se toho na obrazovce objevilo více. (07.08.2014)

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. (09.04.2006)