Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

adams89 

všechny recenze uživatele

Novou verzi Spartaka jsem zatracoval ještě než jsem ho viděl, protože o televizních historických filmech si myslím své (vyjímkou je snad jen tv verze Kleopatry). Musím ale uznat, že mě film celkem příjemně překvapil! Nebylo by asi moudré srovnávat ho s dnes již legendárním velkofilmem s Kirkem Douglasem z roku 1960, protože tomu samozřejmě nemůže konkurovat. V té nové verzi má však větší prostor vztah Spartaka a jeho manželky, což vůbec není na škodu. Bitvy jsou natočeny v rámci možností, škoda toho nízkého rozpočtu, protože zejména počet komparzistů se mi zdál dost nízký. Goran Visnjic se hlavní role zhostil více než zdatně a přesvědčil mě. Už jsem si pomalu říkal, jaké vysoké hodnocení filmu dám, ale to jsem ještě netušil jaký bude konec. Zklamáním pro mě totiž bylo to, že Spartacus neskončil ukřižováním (jako v té staré verzi), ale že padl v závěrečné bitvě s Římany. Tím si myslím, že režisér přišel o mnohem dojemnější konec než jaký byl. Nicméně film se mi jinak dost líbil, byl to celkem slušný pokus napodobit slavný originál.60% ()

Jazzzz 

všechny recenze uživatele

Díly soui podle mě zcela nevyrovnané. U prvního jsem se bavil a u druhého sem se nudil. Hlavní hrdina je jako model z nějaké modní přehlídky, ale hraje celkem obstojně. krví se na Spartakovi šetřilo, což je škoda, protože při takovýhle řežích by si lidi aspoň kapku zasloužili. Nemluvě o tom, že krev netekla skoro ani z bodné rány mečem do ukřižovaného otroka... Dávám spíš slabší 3.. ()

Reklama

pilarius 

všechny recenze uživatele

Musím hodnotit tak, jak hodnotím, i když je to hlavně vina obsazených herců. Nikdo z hlavních postav mi díky nim prostě nepřirostl k srdci. Tedy s výjimkou Marcuse Crassa, který byl zahrán velmi dobře a na jehož výraz při Spartakově noční fintě jen tak brzy nezapomenu. Televizní rozpočet se tedy nejvíce projevil na hercích. Sice byl poznat i jinde, ale nikde natolik, abych to musel filmu nějak vyčítat. Nelíbil se mi slepý idealismus, kterým je to celé protkané. Podávat po lžičkách by to šlo, ale tady to byly naběračky, ne-li kbelíky. Musím ale pochválit politické pletichy v Římě, které byly vyobrazeny a popsány velmi dobře a zábavně. Celkově byly ve filmu prostě jak zábavné, tak nudné chvíle, bohužel v poměrně vyvážených dávkách. Ty zábavné byly ale lepší. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Predloha Kubrickovská, štýl ale televízny a vidieť to a cítiť, hoci to stálo 12 miliónov a hoci Spartakus bol oprávnene spotený, takže cítiť sme niečo museli. Ale človek sa napriek trom hodinám nenudí, naozaj tie rímske príbehy fičia rýchlo, tu niekto zomrie, tu niekto sa ožerie, proste svetová ríša, ako sa patrí. Goran Visnjić nemá úroveň Kirka Douglasa, ale má tu svoju a to stačí. Historické chyby si nevšimne skoro nikto, pretože keď ohlásia Pompeia a Crassa za konzulov impéria, nikoho ani nenapadne, že o impérium ešte nešlo - ešte bola republika. Inak ale zaujať diváka šlo aj bez toho, aby sa museli vylievať potoky krvi, ako sme tomu boli svedkom v známom seriáli. ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Od tohoto filmu jsem čekal přesně to co jsem nakonec dostal. Když přihmouřím očko s porovnáním se skutečným příběhem Spartaka, tak mi rozhodně vyloženě nesedla hlavní postava. Celý film nagelovaný Spartakus s elegantně upravenými vlasy i při řežích a jeho věrná otrokyně, manželka. Její splození syna bylo spíše úsměvné, než-li jakýmkoli způsobem dojemné.Celkově špatný film po všech směrech. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Film sa nakrúcal v Bulharsku. (curunir)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama