Spartakus

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. (09.04.2006)

Z tohohle filmu je na sto honů cítit jakí to je nízkorozpočtová sračka, která se snaží působit jako velkofilm, ale prostě na to nemá. Představitel Spartaka je naprosto nevýraznej a zapadá mezi ostaní, takže film nemá vůbec kdo táhnout a proto to dopadlo jak to dopadlo. Radši si touhle slátaninou nekazit vzpomínky na pořádnýho Spartaka s Kirkem Douglasem (11.02.2007)

Na to, že sa nejedná o veľkofilm v ktorom sa otočilo veľa prachov, ide o dosť kvalitný snímok. Zaujímavé obsadenie na čele s charizmatickým Juhoslovanom Goranom Visnjčom sa v celku podarilo. Osobne mám rád historické snímky, aj keď nemajú obrovský rozpočet, ale kvalitne natočené. Tento film som videl viackrát a vždy sa poteším keď si ho môžem pozrieť znovu. (26.02.2010)

Predloha Kubrickovská, štýl ale televízny a vidieť to a cítiť, hoci to stálo 12 miliónov a hoci Spartakus bol oprávnene spotený, takže cítiť sme niečo museli. Ale človek sa napriek trom hodinám nenudí, naozaj tie rímske príbehy fičia rýchlo, tu niekto zomrie, tu niekto sa ožerie, proste svetová ríša, ako sa patrí. Goran Visnjić nemá úroveň Kirka Douglasa, ale má tu svoju a to stačí. Historické chyby si nevšimne skoro nikto, pretože keď ohlásia Pompeia a Crassa za konzulov impéria, nikoho ani nenapadne, že o impérium ešte nešlo - ešte bola republika. Inak ale zaujať diváka šlo aj bez toho, aby sa museli vylievať potoky krvi, ako sme tomu boli svedkom v známom seriáli. (13.11.2023)

Spartakus nemá rozpočet ako Gladiátor, nemá hercov ako Gladiátor, nemá výpravu ako Gladiátor a nemá režiséra ako Gladiátor. Ale má myšlienku, má nádherné zobrazenie počiatku mocenských bojov o charakter Rímskeho štátu, má dosť dobré a prehľadné bojové scény, z ktorých vidno i spôsob a taktiku boja vtedajších rímskych légií a má histórii celkom verný scenár. ...a preto sa mi páči viac ako Gladiátor. 8/10 (03.01.2006)